Plni očekávání jsme ráno vstali a vypravili se do Kyjí, natěšení, že poteče voda. A opravdu, za chvíli se valila přes hráz. Obstaral jsem nezbytný výklad tratě s fotografiemi suché Rokytky a upozornil na bagr, který tam snad už není. Sešly se asi tři stovky vodáků, počasí vypadalo slibně a tak jsme vyrazili. Já jsem se snažil, vychutnat si říčku na svém Noah Agara, tentokrát bez háčka, což mi dávalo netušené, zejména pak meditační možnosti.

Nezbytný výklad tratě

Černobílé fotografie na osvětové nástěnce výkladu tratě

Na startu v Kyjích nám nebe ještě zakrývala mlha, ale předpověď počasí byla neúprosně pozitivní. Mělo být hezky

Rokytka nečekaně rychle uháněla směrem k prvnímu jezu

Nejenom lidské bytosti nám mávali ze břehů, ale i nejeden psík byl zaujat tím, co se to na té vodě děje.

Nečekaně se objevily i peřejky. Sice žádný velký zábalák, ale potěšily.

Revitalizace Rokytky přinesla své ovoce. Místo betonového koryta jsme míjeli na pravém břehu nádhernou pláž. Dokonce tu říční stavitelé vymodelovali i několik ostrůvků.

Tradičně na Rokytku jezdí kajakáři. Jejich postrachem bývaly první dva jezy, které vždy někoho ulovily. Co je čeká nyní po přestavbě prvních dvou jezů?

Úprava jezu předčila naše očekávání. Krásné vlny bez jedovatého válce. Pytle s pískem v popředí naznačují, že je správce toku těsně před plavbou odstranil a to bylo dobře, protože  většinu vody směrovaly do rybníka.

Na Pálavě to byla brnkačka, koupání se nekonalo

Nafukovací kajak též bez problémů

Druhý jez, také zrevitalizovaný byl přece jenom o něco obtížnější

Otevřenky jez hezky zalil a záleželo na šikovnosti vodáků, zda půjdou dopředu nebo ke dnu

Tentokrát ke dnu...

Zdejší krátké tunely byly dobrou průpravou na Botič, který se jel následující den

Kritické místo, kvůli kterému se málem Rokytka nejela. Díky panu stavbyvedoucímu, který po dohodě se správcem toku posunul stavbu mostu přes říčku o týden a tak když jsme pluli, nebyla Rokytka přehrazena.

Další stupně už zůstaly tak jako dřív a protože teklo dost vody, nebylo jejich překonání úplně zadarmo.

Zrádné potrubí, které skalpovalo ty, kteří si nevšimli. Já jsem si naštěstí všimnul.

Zrádný libeňský lapač vodáků, Pálav, otevřenek, ale i kajaků.

Jeden ze závěrečných stupňů. Víc jsem jich vyfotit nestihl, protože se zalitou kánoí nešlo v regulovaném korytu zastavit, natož fotit.

Poslední tunel před vplutím na Vltavu

Mohutná protipovodňová vrata jsou branou do ústí Rokytky

A jsme na voleji

Na břehu bylo k mání nejenom pivečko s klobásou, ale také odvoz na start

Lodě to už mají za sebou. Bylo nakonec i to sluníčko a celkově to byla jedna z nejhezčích plaveb po Rokytce. Nebudou li stavby v řece, tak příští rok zase znovu.

Míla Pražák - pořadatel

[email protected]