Berounka | 107 cm |
Ohře | 274 cm |
Lužnice | 55 cm |
Jizera | 240 cm |
Leden 2023
|
||||||
Po | Út | St | Ct | Pá | So | Ne |
1 | ||||||
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
30 | 31 |
14.07.21 | Nabídka financo... |
19.09.22 | Nabidka pujcek ... |
17.10.22 | Rychlá a spoleh... |
Speciální nabídka rychlé půjčky Dobrý den, jsem fyzická osoba nabízející půjčky po...
Nabízím půjčky až do výše 50 000–4 000 000 KčNabízím půjčky až do výše 50 000–4 000 000 Kč, celkem i více, podle potřeby a na...
Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci!Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci! Jste v současné situaci v potížích nebo...
Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci!Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci! Jste v současné situaci v potížích nebo...
Jak je známo , tradiční vodáckou líhní je dolní tok Vltavy. Je vyhledáván především pro dostatek vody, jednoduchost , sjízdné jezy , rozsáhlou infrastrukturu , a celkově je to in. Podobným příběhem je řeka Sázava. Dosti často se stane to, že vodáka to chytne , a nechce jezdit přeplácané řeky s hejny opilců na raftech , ale naopak hledá cestu echt vodáckou, a začne se rozhlížet po jiných komplikovanějších tocích. Jako odrazový můstek je často volena moje milovaná Otava, kterou bych chtěl přiblížt. Článek je zaměřen právě na lidi, kteří umí držet pádlo , mají minimum znalostí , touží po informacích a hlavně chtějí jet „pořádnou řeku“. Takový vodáci přehlcují vodácká fóra stejnými dotazy každý rok. Každý rok se ptají , jak to je s těmi otavskými jezy, kde se dá spát , jíst , co s sebou , co na sebe a jak to teda , vlastně,všechno je.... Ja se rozhodl shrnout maximum do jednoho článku, který by měl posloužit jako FAQ ke sjezdu Otavy v nejvyhledávánějším úseku Rejštejn – Písek.
Mějte na mysli , že na řece není tak rozsáhlá infrastruktura , jako na Vltavě a Sázavě , ačkoliv má rostoucí tendenci. Myslete na to při plánování denních úseků , a přípravě jídla. Je vhodné mít připravené svačiny , obzvláště vezete-li děti. Je nutné mít tábornické vybavení, aby jste si dokázali sami uvařit. Hospoda nemusí být poblíž. Mějte zásobu vody v lodi. V kempech je všude pitná voda, tak si natočte do lahve. Můžete si po cestě uvařit čáj, nebo polívku. Pozitivní stránkou špatné infrastruktury je, že tu není tolik náleven na břehu, kde vznikají ožralé plovoucí ostrovy. Je tu výrazně méně tábořišť, takže si pečlivě plánujte nocleh.Tábořiště tu nepraskají ve švech, ale počítejte se spaním ve stanu, poněvadž minimum kempů nabízí chatky. Je tu mnohem více jezů, které zpestří plavbu, ale také vás zdrží. I na to je třeba myslet při plánování trasy ! Řeka má proměnlivý stav vody, který silně ovlivňuje sjízdnost překážek a tvorbu vodních útvarů, jako jsou válce, vývary apod. Změna vodních stavů může být velmi rychlá.
Tyto faktory odradí mnoho potenciálních opilců (vodařů). Bohužel to odradí i rodinky s dětmi, které tato řeka jinak láká.
Upozorňuji všechny čtenáře, že řeku jedou na své nebezpečí a řídí se vlastním rozumem.
Všechny jezy jsou primárně nesjízdné !
Sjízdností za určitých podmínek se rozumí , že překážku lze sjíždět pouze za naplnění určitých skutečností jako : optimální průtok vody, u pohyblivých jezů jejích nastavení, vhodné plavidlo (typ , jeho obsazenost, technický stav), odborná a fyzická způsobilost vodáka, apod.
Alkohol v lodi je věcí každého, ale v přiměřeném množství.
Doporučuji prostudovat právní normy ČR spojené s vodáctvím.
Článek obsahuje odbornou vodáckou terminologii, a není jeho náplní vysvětlování pojmů. U této řeky předpokládám aspoň částečný zájem o problematiku a doporučuju vyhledání odborných materiálu jak ve smyslu názvosloví, tak ve smyslu bezpečného chování na tekoucí vodě.
Řeku lze v podstatě rozdělit do 3 částí.
Horní: Čeňkova pila – Radešov až WW III
Střední: Radešov (v praxi Rejštejn) – Sušice WW I – II
s tím že Radešov – Sušice WW I - I+
Spodní: Sušice – ústí do Vltavy ZW
Horní Otava je určena pro velmi zkušené vodáky. Obtížnost dosahuje i WW III. Sjízdné pouze po deštích nebo na jaře na kajaku, nebo nafukovacích lodích. Tomuto úseku se v tomto článku věnovat nebudu, jelikož to není rozhodně úsek pro cílovou skupinu.
Většinou „suchý“ stření úsek Otavy je vhodný pro vodáky znalejší, ale považuji jej za perfektní cvičný terén pro lidi, kteři začínají a chtějí to někam dotáhnout. I pro mě je Otava řekou učitelkou. Jezdí se to na jeden den, a délka úseku je cca 20km. Pokud jste však na vodě poprve , neberte sem , pokud možno, děti a mějte aspoň jednu zkušenou posádku. Otava obecně dle mého názoru není zákeřná , ale člověk nikdy neví , a hlavně lidská blbost je neomezená. Jízda zkušenějších posádek s dětmi, psy a podobnou havětí je zde ale naopak velmi běžná. Z výbavy určitě vestu a helmu. Kamenů je tu opravdu dost. Pro pěší turistiku korytem neuškodí ani kvalitní vodácká obuv. Tradiční žabky vás připraví o palce a kotníky. Neopren nechávám na každým. Například moje žena ještě v květnu si na tento úsek bere dlouhé neo kalhoty. Já se naopak spokojím s maskáčovými kraťasy. Házečku rozhodně doporučuji mít aspoň jednu.
Úsek je sjízdný stejně jako horní po deštích anebo na jaře, výjimečně v létě. Uváděné minimum je 50cm v Sušici. V praxi se dá jet i při stavu cca 40cm (Sušice) , ale je nutné počítat s občasnou pěší turistikou, a tím , že některé půjčovny vám nedají loď . V Sušici pod elektrárnou je cca 100metrový pochod korytem zajištěn snad celoročně. Pokud plánujete víkendovou akci, a pozorně sledujete stavy , počítejte s tím, že se mění velmi rychle. Nám se stalo, že večer bylo ještě 60 cm v Sušici, ráno jsme v Rejštějně sedali na vodu při bídných 45ti „sušických“.
Jezdí se to na čemkoliv, doporučil bych ale spíše plastovou lod´.Na plastu je větší legrace , a riziko proříznutí nafukovačky je tu docela značné.
Ačkoliv se většinou střední Otava počítá od Radešova, jezdí se právě z Rejštejna. Je to místo, kde je povoleno nalodění z důvodu omezení NP , řeka není tolik obtížná , a býva tu ještě voda. Po Radešov je obtížnost až WWII. Hned pod Rejštejnem si vás řeka rovnou „ošahá“. Přimo před vámi je skála a řeka se o ní stáčí doleva. Zde se ukáže kdo umí.
Otava pod Rejštejnem
Po pár peřejkách přichází krátký olej a radešovský jez. Přistává se vpravo. Prohlídka určitě nutná. Jez je za určitých podmínek sjízdný. Nafukovačky - automaticky přenášet, jelikož mezi kameny v jezu jsou dráty. Začátečníkům doporučuji přenášení vždy , i když není vůbec příjemné, a právě toto je důvodem, proč se ještě častějí začíná sjezd Otavy právě v Radešově nebo Anníně. Vypracoval jsem i poněkud odvážnější způsob překonávání této pasti na vlky. Spočívá v tom, že se prázdná loď pošle po proudu jezem a dole jí háček chytne. Použití nechávám na každým a hlavně na posouzení okolností , jako je průtok, lod´ ,schopný háček apod.
Jez v Radešově
Po překonání jezu následujou peřejky. Obecně střední Otava je na peřeje poněkud bohatší, takže jejích výskyt nebudu nadále zmiňovat, pokud to neBude nezbytně nutné. Řeka vyžaduje umění číst vodu. Neznalost vytrestá mělčinou , nebo uvíznutím na šutru v proudu. Snažte se jezdit tam, ke to nejvíc teče. Čtěte vodu, plánujte si cestu trochu dopředu. Jsou to takové vodácké šachy. Buďte o pár tahů napřed. I o kameny se dá rozříznout nafukovací nebo laminátová lod´. Ani za otrhanou a pomačkanou plastovku vás půjčovna rozhodně nepochválí
Otava pod Radešovem
Další nástraha je stupínek u Annína. Zlí jazykové tvrdí něco o drátech v záhozu , ja jsem si žádných nevšiml. Obecně by se mělo ctít pravidlo prohlížení všech překážek v toku. Ja se v tomto případě spokojím s přizvednutím se v lodi. Dá se jet těsně vedle pravého břehu. Zde je vhodné připomenout , že Otava má docela tah, takže pozor! Nenajíždějte příliš blízko – může se stát, že vás to „vcucne“.
Kemp Annín se často volí jako začátek plavby. Údajně tu nemají rádi vodáky, a je to spíše autokemp pro hollanďany s karavanem. Nikdy jsem tu nezastavoval ani na občerstvení. Jídlo se na střední Otavě u nás většinou řešilo svačinkou v barelu , nebo klobásou v Sušici. Jezdíme z Rejštejna, protože i radešovský jez mi stojí za pár vlnek navíc.
Annínský most je nepřehlédnutelný bílý obloukový most, který je sám o sobě hezký. Pro vodáky skýtá zpestření plavby mezi smrkama a šutrama. Přímo pod mostem je dřevěný jízek 0,4m vysoký dle kilometráže. Prohlíželi jsme to vždy z lodi a doporučuju při obhlídce dávat pozor na tah řeky. Jezdí se třetím nebo čtvrtým obloukem. Čtvrtý bývá ideální varianta, ale opravdu posuďte co vám lépe vyhovuje a hlavně kudy jde voda , a kde to lépe odtéká. Skrz oblouky při rozumném přiblížení je vidět co vás čeká a nemine. Po cca 30 m za mostem je potřeba dát pozor na přitékájící proud zprava, a je nutné umět najíždět do proudu. Naklánějte se od přitékajícího proudu. Nastavte přitékající vodě dno. Přenášení nemám vyzkoušené , a nemyslím si , že by bylo vyloženě nutné a ani nevím zda vůbec možné.Upozorňuji znova, že jízek je přímo v tom mostu uvnitř , a dost to tahá pod most . Při obhlídce z lodi tedy pozor. !
Jakmile příjde kratší olej a uvidíte vlevo domeček na stromě, znamená to že připlouváte k jezu „Dlouhá ves“ . Jedná se o dřevěný starý jez,jehož levá část je původní oplechovaná dřevěná, pravá je nově vybavena vakem, tudíž absolutně nepřekonatelná. Jez představuje dva schody s vyšším skokem. Dole se většinou tvoří vývar. Popravdě řečeno , nejlepší je to asi rovnou bez prohlížení celé přenést, což není zas tak náročné , a rozhodně nejbezpečnější a asi nejrychlejší. Sjíždění a koníčkování nepopisuji. Je sice přípustné, ale nedoporučuji vysloveným začátečníkům. Mě se svého času stalo , že při koníčkování mi vývar zastavil a otočil loď , a už jsem v duchu počítal 20tisíc korun za Sambu. Dopadlo to dobře, háček jí zespoda vytáhl za koňandru. Sjíždění tohoto jezu za běžného stavu je vyloženě o zadek nebo kolena. Pamatujte, že přenesení jezu není mezi vodáky považováno za hanbu, ale za rozumné odhadnutí svých schopností, a naopak to vzbudí úctu , ne výsměch ! U tohoto jezu pozor s nafukovacími plavidly. Údajně trčí hřebíky.
Budete chvíli pádlovat šumavskou krajinou než narazíte na další nesjízdný jez „Páteček“ neboli „Červené dvorce“ . Zastavte vpravo a připravte se na přenášení. Přenášení a hlavně naloďování je trochu komplikovanějš.Prohlížejte z lávky přes řeku . Obhlížejte pečlivě. Koníčkovat nejde!! Trefit se do úzkého jazyka vlevo je taky docela náročné, překlopení se pod jezem si radši nechci ani představovat , tak to snad ani nezkoušejte sjíždět. Myslete na to, že pokud už něco jedete i přes to, že se na to nemáte, tak aspoň poskytněte možnost záchrany, která zde bude svépomocí velmi obtížná, a příjezd profesionálů chvíli trvá. Neriskujte zbytečně. Za vyšší vody se tvoří nebezpečný válec a nesmí se jezdit vůbec! Osobně považuji tento jez za nejvíce nepříjemný na celé střední Otavě.
Páteček
Jste na Sušickém předměstí. Ještě trochu se pohoupete na peřejkách , a zregulovaným korytem vjedete do sušického parku, kde doporučuji navštívit občerstvení na pravém břehu. Vylodění není úplně pohodlné, ale proveditelné. Dále ,sevření navigací , poznáte sušický olej před jezem „Na fufernách“. Zde za zvýšené opatrnosti přistaňte vpravo u schůdků a přeneste. Jez vlastně stáčí řeku doprava, takže přenášní je de facto rovné a krátké, zato pracnější. Loď , barely , háček a další podobné pitomosti se dají sešoupat po betonovým bloku dolu pod jez, kde se pak musíte trochu vybrodit víc do řeky kvůli kamenům a nalodit. Tento jez se dá i opatrně skoníčkovat. Dávejte při tom velký pozor. Jez je vysoký , takže dlouhé koníčkovací lano , pomocníka dole , a pozor na uklouznutí a rovnováhu. Sjíždění si nedovedu představit , přesto že to někdo údajně za vyšších stavů dokázal.
Jez Na fufernách
Nedělejte si vůbec pohodlí v lodi, jelikož po chvíli přijedete k „panskému“ jezu a městské elektrárně v Sušici.Nam se nejvíc osvědčilo přistát u pravé kozy věčně zavřené propusti ze strany koruny jezu , po suché spádové desce sejít dolu, loď poslat po vlhčí části jezu :) nebo přenést . Následuje procházka řečištěm. Jděte od prostředka směrem vlevo. Vytéká tám totiž voda z elektrárny a máte to tím pádem blíž.
Pochod korytem. Elektrárna vlevo. Od toho topolu to už zase teče.
Chvíli pojedete v docela svižným proudu. Zde je nutné dát pozor na tři stupínky. Za běžného stavu stačí rychlost a silný háček, který vás dole vytáhne. Druhý ze stupínků má vlevo menší propust , kudy se dá vpohodě projet. Za vyšší vody se doporučuje prohlídka a posouzení sjízdnosti, jelikož se tvoří válce.
Tak či onak jste skoro na konci Sušice a denního úseku .Je potřeba zvážit místo pro ukončení plavby a případný nocleh. Můžete končit v sušickém tradičním kempu, kde je základna Otavatour , blízko do města , stánek ale nic moc socialní zařízení. I když na rok 2011 majitel p. Švelch slíbil obnovu sociálek. Kemp vyhlížejte pečlivě , je trochu výš nad vámi, přistává se v proudu vlevo. Poznáte podle šupny na lodě a mola !.
Druhou možností je dojetí až do Dobršína , který je sice trochu mimo civilizaci, ale je zde úžasné prostředí, základní občerstvení ve stánku , betonová ohniště , ideální sociální zařízení a lagunka na přistání. Pak je nutné pádlovat ještě cca 2km a překonat jeden slušně sjízdný jez „Malá Chmelná“. Tento se jezdí buď vorovou propustí , anebo mezi levou kozu a levý břeh.
Jez Malá chmelná
Pobaví vás slalomová trať , a řeka se rozdělí. Jeďte levým ramenem, aby se vám lépe přistávalo v dobršínským tábořišti. Tímto jste dokončili tzv. „střední Otavu“. Kdo bude chtít v Dobršíně začínat, počítejte s cca 1.5km procházkou z autobusové zastávky
Tábořiště Dobršín
Následující cca 80km dlouhý úsek na první jez v Písku , je vyloženě letní voda pro rodinky s dětmi, trempíky, pravověrné vodáctvo a bohužel i vás milý vodaři tak milující vožíračku na ostrově jménem raft . Úsek je sjízdný téměř celoročně , jelikož jezy nadržují dostatek vody. Otava je velmi bohatá na jezy a hlavně i ty nesjízdné. Nejsou tu šlajsny , které známe z Vltavy a Sázavy, ale jsou tu staré dobré vorové propusti , což je de facto šlajsna ale je zavírací a tím pádem většinou kolmá. Na Vltavě jí má jez ve Vyšším Brodě. Pokud je propust pootevřená, rozebraná apod – chová se podobně jako šlajsna(vytváří jazyk , vlnu atp.). Je ale vždy potřeba prohlížet, aby jste si nerozbili loď , kolena , hlavu, flašku s rumem , anebo nezahučeli do válce nebo naopak suťoviště :) . Volte rozumně denní úseky a řiďte se kilometráží při plánování noclehu. Nepotkáte tu narvané kempy , ale obecně tu nepotkáte ani moc kempů. Ceny jsou obecně nižší než na Vltavě. Je tu možnost zásobování se během plavby v přilehlých obcích. Ve střelských Hošticích je výborný řezník, v Horažďovicích železářství kde koupíte i plynové kartuše, nebo zámek na loď. Obecně se na Otavě nekrade nějak moc, ale riziko existuje.Od Strakonic dolů je to s obchody o něco horší, tak si tam udělejte poslední větší nákup. Obtížnost toku je ZW ,kromě úseků, na které budete upozornění. Celkově je tu více drobných peřejek , a je tu větší tah než třeba u Vltavy.Proto i v tomto úseku mějte na sobě ochranné pomůcky. Dobrá vesta by měla být samozřejmostí. Pokud vám standartní vesta nesedí, omezuje v pohybu atd, požádejte půjčovnu o lepší „kajakařskou“ vestu , za kterou si sice pár kaček připlatíte, ale stojí to za to. Helmu nikomu nenutím, ale i zde je kamení dost. Je minimálně vhodné ji mít na sobě při sjíždění jezů , nebo peřejí. Ale podotýkám, že moderní bezpečnostní trend diktuje mít na sobě vše po celou dobu plavby. Řeka nebýva už tolik studená , ale někdo preferuje neopren i zde. Kvalitní obuv oceníte hlavně při přenášení na jezech. Volte obuv tak, aby se nezaklínila v lodi při neplánovaném opouštění a chránila nohy proti oděru a nárazům. Neoprenové botičky dnes koupíte už řádově kolem 600kč. Doporučuji si pořídit 25ti metrovou házečku (cca 500kč)a aspoň trochu se s ní naučit. Investujte 120kč do vodáckého průvodce , a zde na portále je ke stažení kilometráž, kterou si vytisknete a zalepte do průhledných desek. Mějte aktuální úsek vždy na očích, nebo aspoň po ruce. Předem podotýkám, že není v lidských silách si pamatovat všechny stupínky na toku. Nejsou zákeřné, a prohlídka z lodi většinou stačí, jelikož se jedná se o menší kamenné záhozy. Ostatně v kilometráži jsou všechny vyznačeny i s popisem.
Dejme tomu , že vyjíždíme z Dobršína, jelikož úsek od sušického kempu jsme přiřadili k Otavě střední. Čeká vás příjemná a klidná plavba, zpestřená menšími peřejkami a občasnými stupínky, které jsou dobře čitelné z vody a nepředstavují větší nebezpečí. Není vhodné je ale podceňovat , a vždy mějte na paměti zásady bezpečnosti na tekoucí vodě. Hned pod Dobršínem mějte připravený foťák. Je tu spousta krásných míst. Zajímavostí je například dřevěná navigace, nebo přitékající potůček. Na občerstvení se můžete zastavit v Čepicích v kempu, kde lze i nouzově přenocovat. Nic tu ale není kromě točeného piva, věčně hrajícího AC/DC , lavic a toalet.
Otava pod Dobršínem
První překážka se zjeví v podobě „Podrabského jezu“ . Jez je za určitého stavu sjízný. My ho vždy jeli přes korunu u břehu vpravo. Přenášení a koníčkování možné vpravo. Neptejte se mě kudy se chodí na hrad. Dodnes to nevím....
Podrábský jez
Po chvilce přijedete do kempu v obci „Velké Hýdčice“. Kemp představuje větší louku se stánkem , a sociálkou. Teplá voda má solární ohřev v podobě nádrže natřené černou barvou. Ve stánku dostanete pivo, kořalku, sladkosti a snad utopence nebo takněco. Pro zásoby lze doběhnout do vesnice do COOPu. Palivové dřevo bývá k sehnání u výběrčích.
Záleží samozřejmě na vaších silách , schopnostech , a plánech, ale doporučuji jet až do Střelských Hoštic. Pokud je na vás 20km s několika obtížnými jezy moc, přespěte zde. Není to tak zlý.
Sociální zařízení v Hýdčicích. Na střeše je Hi-tech ohřev TUV
Horažďovická kaskáda je pojem, který straší všechny vodáky jezdící Otavu pravidelně. Myslí se tím několik jezů kousek po sobě , poněkud znepřijemňujících jinak hezkou plavbu.
Začátkem je „Prácheňský jez“ - sjízdný za určitých podmínek. Při letním stavu se dá buď skočit propustí, anebo jet vpravo přes korunu. Nutno posoudit. Trochu se projdete při prohlídce, a břeh je bahnitý. Přistává se vpravo. Při sjíždění propustí pozor na vyšší skok !.
Jez Prácheň. Pravá část.
Pokračujeme na jez „Rosenauer“ . Tvoří se tu menší vývar a za VV válec. Dá se perfektně přenášet, což začátečníkům doporučím. Existuje i možnost opatrně dojít po koruně k vorové propusti a prohlédnout. Sjíždění a procházka jezem je opravdu „na vlastní triko“. Skok je trochu vyšší a docela jsem si tu namlátil loni kolena. Doplnim, že vlevo se dá na přilehlým fotbalovým hřišti nouzově tábořit. Nikdy jsem to nepotřeboval, ale jsou na to solidní ohlasy.
Vjížíte do Horažďovic! Mezi železničním a silničním mostem je parkoviště a místo na přistání. Doběhněte si nakoupit, pokud potřebujete. Jděte spíše vlevo do města, a vůbec nevěřte ceduli „Interspar 500m“. Docela se totiž projdete , a blbě se to hledá. Na náměstí to máte kousíček , a nakoupíte vše co je potřeba. Horažďovice jsou pěkné městečko, klidně se tu zdržte, pokud víte ,že máte čas. Vraťme se však k jezům.
Čeká vás jeden z nejnebezpečnějších otavských jezů, a to „Mrskoš“. Táto monumentální stavba , pohánějící mlýny je vysoká cca 2m a není to za žádných okolností sjízdné!! Už samotné přiblížení k jezů by mělo být velmi opatrné. Držte se vlevo, co nejvíce ke břehu. Cca 15 m před jezem se dá vystoupit na betonovou navigaci. Budete se pohybovat po úzké lávce , a pouštět lodě dolu po velmi nepříjemném terénu. Dejte si na čas , a prohlédněte si to. Pokud máte v partě děti, odvedte je dolu a zajistěte, aby nepřekáželi vám a neublížili sobě. U mě stačil příslib, že v případě pokusu o útěk budou přivázáné koňandrou ke stromu. Zkušenější vodáci mohou lodě shodit, ale je to na pováženou!
Peklo nekončí , a přichází jez „Jarov“ . Dá překonávat všemi způsoby. Platí zde, že je za určitých podmínek sjízdný. Popravdě řečeno nám to vždy vyšlo tak, že jsme to ovlivnění davovou psychozou skoníčkovali jako všichni ostatní. Při sjezdu, by vás čekal menší skok a asi pak kapek v lodi.
„Svaté pole“ je docela zajímavý jez. Jeho sjíždění opravdu velmi zvažte, a raději mějte připravenou záchranu. Jez se za určitých podmínek da sjíždět vlevo. Po prohlídce uvidíte něco jako propusť bez kozy. Tak tudy!! Pozor akorat na vracák vlevo pod „propustí“.Stáčí to doprava !! V případě zvrhnutí , tento vracák zahání plovoucí věci pod jez, kde se za VV tvoří solidní válec. Za vyšších stavů je jez smrtelně nebezpečný. Za běžného stavu jsme to sjížděli dokola s občasnou koupelí.Celkově to začátečníkům musím rozmluvit, jelikož hazard s materiálem a zdravím zde skutečně je! Přenášení možné po obou stranách. Naštěstí je jez v tzv. Horažďovické kaskádě poslední.
Jez Svaté pole
Po přepádlování neuvěřitelného oleje vám bude odměnou přenášení jezu „Kozlov“ Přenáší se vlevo a docela slušně. Sjízdnost většinou vyloučená kvuli kamenům v podjezí.
Konečně připlouváte do Střelských Hoštic, kde se utáboříte vpravo nad jezem v kempu.
Říká se , že je to nejhezčí a nejlepší kemp na Otavě. U mě tomu tak rozhodně je. Pravdou je, že tu mají dobrý výběr občerstvení ve stánku, mají vždy posekáno, sociální zařízení sice průměrné , ale vlídné ceny, nějaké to ohniště a dostatek palivového dřeva za rozumné peníze. Mají tu vystavený model voru, o němž (a nejen) se dozvíte v muzeu Otavy a voroplavby v přilehlé obci. Je tu COOP a solidní řezník, od kterého musím doporučit buřty.
Střelské Hoštice jsou doporučovány jako konec plavby. Dál už řeka není zas tak zajímává. Svého času, když jsem bral kamarády začátečníky na kanoe poprvé, volil jsem dvoudenní program tak, že první den jsme jeli Sušice – Hoštice , pro seznámení s plavidly, jezy, řekou , krásnou krajinou a celkově problematikou . Druhý den dostávali nářez z Rejštejna dolu.Pro pobavení podotknu, že ke dnu šli pod proslulým Annínským mostem.
Jez ve Střelských Hošticích je velmi proměnlivý, jako ostatně jezy bývají. Zažil jsem ho při vysoké vodě, kdy není rozhodně sjízdný, při střední vodě, kdy šel propustí v singlu sjíždět , a taky absloutně suchý. Posuďte , zkrátka , sami. Výhodou je to, že se ve Střelských Hošticích spí , a ráno se akorát nalodíte pod jezem.
Vor, kemp a jez Střelské Hoštice
Jez „Horní poříčí“ je za určitých podmínek sjízdný. Pozor však na kameny pod jezem.
Pokud budete sjíždět, pozor na přesnost.
„Dolní poříčí“ je podobný příběh, akorat že jez je larsenový a tak nafukovačky mají smůlu.
Obecně se nedoporučuje sjíždění tohoto druhu jezů. Nezapomínejte prohlížet ! Kousíček od jezu je hospoda se slušným pivem , a dostanete i něco najíst. Jde se vlevo do obce. Značeno !
Jez Horní poříčí
Jez Dolní pořčí
Příjezd do obce a kempu Katovice je ve znamení dalšího problematického jezu. My jsme v Katovicích zůstavali spát, takže jsme se vylodili rovnou nad jezem vlevo do kempu. Zde pozor na náhon do pily. Kemp nabízí celkem příjemné prostředí, príma stánek s občerstvením a plzeňským pivem. Sociální zařízení je vcelku slušné. Neznám osobně nikoho , kdo by jez jel , nebo koníčkoval, jelikož se v Katovicích většinou spí..
Dále po proudu vás čeká strakonická cvičná peřej, která zpestří plavbu a prověří vaše schopnosti. Mějte na paměti a spíše na sobě ochranné pomůcky. Vesta je minimum !!
Občerstvení a případně ubytování nabídne kemp ve Strakonicích. Posilněte se ! Budete to potřebovat. Čekájí vás totiž dva smrtlně nebezpečné jezy a krutý olej před prvním z jezů.
Příjezd po voleji do Strakonic
Hrad s komínem - pohled od jezu
Pětikolský jez s odvážným plavcem
Schůdky dolů
Tím je jez „Pětikolský“. Je 2.9m vysoký, stavitelný , s dlouhým vývařištěm. Přenášení je dlouhé a náročné. Obzvláště spouštění dolu. Dle nejnovějších poznatků , by měla být postavena šupna, po které se dá loď spustit. Za mě jsme museli odnosit lodě po jedních schodech dolů. Dejte velký pozor při nastupování, jelikož to dost tahá pod jez !! Obluda má na kontě pár nejen vodáckých životů. Pozitivem je , že jste ve velkém městě , a kousek od vás je samoosluha a pošta. Určitě si nakupte, dál je to se zásobováním nic moc. Chcete li na prohlídku hradu – prosím. Dívate se na něj od jezu , a pohled totálně ruinuje komín. Pokud budete odbíhat, dejte pozor na tmavší domorodce – nechte někoho hlídat bagáž a materiál. Pádlo je dobrá zbraň.
Další pastí je stabilizační jez „Na křemelce “. tento jez nikdy nejezděte. Je to třetí smrtelně nebezpečný jez na Otavě. Je konstruován tak, že voda jde spodem i vrchem, tudíž se zde tvoří perličková koupel, která popírá archimedův zákon. Voda nenese , a hrozí utonutí. Naštěstí se poměrně slušně přenáší vlevo. Tento jez je údajně sjízdný pouze když je sklopen úplně. Je to prý velmi vzácné, takže radši tento jez automaticky přeneste. Neriskujte !! Je typický příklad zabijáka. Zkušenější vodák z něj bude mít respekt, jelikož zná vlastnosti tzv. „vývaru“ . Začátečník by mohl toto podcenit, ačkoliv jez pro něj nemusí vypadat překážka nebezpečně.
Zde bych se znovu chtěl pozastavit pro krátké zamyšlení.
Ve smyslu jezů , považuji Otavu za výbornou učitelku, jelikož je tu poměrně široké spektrum jezů co se týče konstrukce, a tak nováčci dostanou přehled o tom, jak se jistý druh chová , a věřím , že získají cenné zkušenosti pro sjezd jiných prázdninových řek. Znovu zdůrazním, že na rozdíl od Vltavy, kterou s největší pravděpodobností čtenář dobře zná, na této řece u jezů není myšleno nijak výrazně na vodáky, ačkoliv o opak se snaží projekt otavská plavba www.otavskaplaba.cz v podobě informačních cedulí, varujících před jezy jako je třeba „Mrskoš“ .Udělejte si chvilku na prohlédnutí těchto informací. Mějte prosím opravdu na paměti, že se každoročně na jezech topí dost lidí. Neriskujte svůj život, a pamatujte, že sjezd nebezpečného jezu není frajeřina , ale ostuda ! Jak jste si všimli, velmi jsem se zaměřil k popisování právě oných jezů a skoro opomínám řeku. Je to opravdu úmyslné. Jde mi totiž o to, že právě na ně je spousta dotazů , a právě jezy odrazují spoustu lidí od sjíždění této nádherné řeky. A já se snažím uvést tento omyl na pravou míru , a naznačit to, že řeka je vhodná i pro rodiny s dětmi, ale je potřeba u sjezdu myslet , a chtít pro ten zážitek něco udělat.Odměnou vám bude nádherný pohled na jihočeskou krajinu, klid, pohodoví lidé , pravé vodácké kempy , a voda , na kterou budete rádi vzpomínat. V žádným případě nechci aby článek působil jako všelék , který si někdo vytiskne a podle něj pojede, od toho existujou odborné vodácké průvodci, mapy a kilometráže, ale ani na ně nelze přenášet zodpovědnost za své jednání. Zmiňovaná otavská plavba ma na stránkách príma kilometráž, kterou se dá docela slušně řídit. Ja se snažím se pouze sjednotit a poskytnout informace v podobě zkušeností svých, zkušeností kolegů vodáků , a dát podněty k myšlení. Počítejte s tím, že překonávání jezů , obzvláště přenášením, je namáhavé a zabírá čas. Myslete na to při plánování úseků. Nelze zde radit kolik času to zabere, jelikož záleží na jezu, vás, lodích a způsobu překonávání. Pokud vidíte velkou skupinu, tak počítejte , že jez zaplácne, a tak jim ujeďte, nebo zastavte, a dejte si třeba oběd , nebo se jen tak koupejte a opalujte. Jinak vám hrozí čekání a strašný zmatek.
Nuže zpátky na vodu! Průjezd Strakonicemi není zrovna pěkný , a začíná tu být znatelné znečištění vody. Není to zase tak staršne. Kousíček pod městem je na pravem břehu v levé zatáčce místo , kde se dá zastavit a koupat. Využijte toho v parném létě.
Jez „Slaník“ na který dále narazíte nepředstavuje nic závratného, a tak proto sami posuďte kudy a jak ho překonáte. Bývá sjízdný, ale pamatujte že pouze za určitých podmínek.
Nejste li si jistí, vždy přeneste ! Pozor v propusti jsou kameny ! Jez je kuriózní svojí původní oplechovanou propustí.
Jez „Štěkeň“ je vodácký pojem. Oficiálně vlna pod propustí dosahuje větší obtížnosti, a je to spíše pro zkušenější vodáky. Úpřímě, , jsem na sjíždění propustí nenašel nic zákeřného a myslím si, že jako trénink pro začátečníky by se to dalo doporučit. Snažte se mířit do levého ramene, jelikož tam je kemp, kde nejspíše budete spát. Nezapomeňte však vše prohlédnout a nepřeceňujte své schopnosti. Přenáší se obtížněji po levém břehu. Vlna se vás bude snažit vyhodit na ostrov před vámi. Pozor na to. Dole je šutr na kterém uvíznete než narazíte do ostrova .
Kemp „Otava“ ve Štěkeni je průměrně vybavený vodácký kemp se stánkem. V obci je údajně slušná hospoda. Pro příjezd do kempu jeďte levým ramenem řeky , a počítejte se zastavováním v proudu. Blíž ke konci kempu je vyloďovací místo.
Následuje , aspoň dle mého názoru, docela malebný kus Otavy, i je to ale olej , signalizující jez v Přeborovicích . Bohužel zde vás čeká vcelku bezproblémové přenášení , a brodění se korytem do přitékajícího náhonu. Je to podobná situace jako v Sušici pod městskou elektrárnou.
Jez „Pangl“ je po prohlídce, za určitého stavu sjízdný v levé části. Nad propustí číhá nebezpečí v podobě lávky. Nad jezem je kiosek, kde se můžete základně občerstvit :)
Na jezu „Jirkal“ ,procvičíte akrobacii. Přenáší se obtížně po pravém břehu, ale přistání u levé kozy a přetažení lodí propustí je vcelku zvládnutelné. I ve svých začátcích jsem to bravurně předvedl. Ale znovu se ohradím,, že vše kromě sezení doma na zadku může být nebezpečné.
V tomto momentu plavby už nejspíš budete něco málo umět, a tak proč toho nevyužít. Tato akrobacie se však nedoporučuje za vyšší vody. Při takových akcích dávejte pozor na vtažení do jezu.
Kestřanská peřej , která následuje vám budíž odměnou. Za vyšších vodních stavů dosahuje WW II . Je to peřej do levé zatáčky ve stylu Rejštejna. Pozor , háže na skálu !! Příznivcům historie se nabízí možnost 2km tůry za účelem návštěvy Žižkovo památnika, závisláci jako já, pojedou jistě dál.
Připravte si foťák. Přichází romatický olej nad „Zátavským jezem“. Prostředí je velmi romantické, a věřím že i vy si pořídíte pár pěkných fotek. Zaplatíte za to přenášením jezu při pravém břehu. Posuďte možnost koníčkování. Nebývá sjízdný. Propusť je trvale zahrazena. Přenáší se celkem bez problémů.
Romantika nad Zátavským jezem
Na soutoku s Blanicí je kemp „na soutoku“ v obci Putim. Nevím, zda se vám podaří vypádlovat do Blanice proti proudu, ale dá se přistát v Otavě v rozumné vzdálenosti. Velmi zvažte táboření zde, jelikož ročně jsou desítky stížností na chování obsluhy a místních obyvatel. Spíše se to tu volí jako místo pro ukončení plavby. Jsou tu i asi nejvyšší ceny z celé Otavy, jelikož majitel těží z nedostatku ubytovacích kapacit v okolí. A za to je oběma řekama čas od času splachován.
Jste li otrlí, tak vás ráno čeká nádherné údolí a 2,5 km úkrutnýho oleje na první písecký jez, kde naše putování končí. Vlevo na plovárně je uváděno nouzové tábořiště. Je tu možný příjezd aut, takže půjčovna vás bude nejspíše vítat na levém břehu.
Další úsek k soutoku s Vltavou je zpetřen natolik vypečenými jezy a i oleji, že těch 20km málo komu stojí za to. Varuji před upatláním se bahnem v Písku. Je to neuvěřitelný smrad ! My jsme tu názorně demonstrovali nepotopitelnost lodi kamarádově dceři , a pak to čichal celý autobus až do Prahy. Tady už ale opravdu končím.
Snad jsem toho dokázal povyprávět dost na to, abych odbourál většinu stejnorodých dotazů na vodáckých fórech. Doufám, že to bude přínosem pro nové vodáky, kteří se rekrutují z jednodušších toků, a vstupují na cestu pravého vodáctví. Myslel jsem na lidi, kteří budou mít před sebou nejspíše první řeku, kde není hospoda na každém rohu, řeka kde jsou nebezpečné překážky, řeku , kde musí plánovat zásobování a logistiku, řeku , která vás povozí, ale nechá dřít na olejích. …. řeku, která pro mnohé bude přísnou a dobrou učitelkou, jako je pro mě.
Ahoj na Otavě, vodáci !!
© Anton Kovalenko - Wolfino
Přezdívka: | |
E-mail: | |
Prosím opište text: | |
Komentář: | |