Jak je známo , tradiční vodáckou líhní je dolní tok Vltavy. Je vyhledáván především pro dostatek vody, jednoduchost , sjízdné jezy , rozsáhlou infrastrukturu , a celkově je to in. Podobným příběhem je řeka Sázava. Dosti často se stane to, že vodáka to chytne , a nechce jezdit přeplácané řeky s hejny opilců na raftech , ale naopak hledá cestu echt vodáckou, a začne se rozhlížet po jiných komplikovanějších tocích. Jako odrazový můstek je často volena moje milovaná Otava, kterou bych chtěl přiblížt. Článek je zaměřen právě na lidi, kteří umí držet pádlo , mají minimum znalostí ,  touží po informacích a hlavně chtějí jet „pořádnou řeku“. Takový vodáci přehlcují vodácká fóra stejnými dotazy každý rok. Každý rok se ptají , jak to je s těmi otavskými jezy, kde se dá spát , jíst , co s sebou , co na sebe a jak to teda , vlastně,všechno je....  Ja se rozhodl shrnout maximum do jednoho článku, který by měl posloužit jako FAQ ke sjezdu Otavy v nejvyhledávánějším úseku Rejštejn – Písek.

 

            Mějte na mysli , že na řece není tak rozsáhlá infrastruktura , jako na Vltavě a Sázavě , ačkoliv má rostoucí tendenci. Myslete na to při plánování denních úseků , a přípravě jídla. Je vhodné mít připravené svačiny , obzvláště vezete-li děti. Je nutné mít tábornické vybavení, aby jste si dokázali sami uvařit. Hospoda nemusí být poblíž. Mějte zásobu vody v lodi. V kempech je všude pitná voda, tak si natočte do lahve. Můžete si po cestě uvařit čáj, nebo polívku. Pozitivní stránkou  špatné infrastruktury je, že tu není tolik náleven na břehu, kde vznikají ožralé plovoucí ostrovy. Je tu výrazně méně tábořišť, takže si pečlivě plánujte nocleh.Tábořiště tu nepraskají ve švech, ale počítejte se spaním ve stanu, poněvadž minimum kempů nabízí chatky. Je tu mnohem více jezů, které zpestří plavbu, ale také vás zdrží. I na to je třeba myslet při plánování trasy ! Řeka má proměnlivý stav vody, který silně ovlivňuje sjízdnost překážek a tvorbu vodních útvarů, jako jsou válce, vývary apod. Změna vodních stavů může být velmi rychlá.

            Tyto faktory odradí mnoho potenciálních opilců (vodařů). Bohužel to odradí i rodinky s dětmi, které tato řeka jinak láká.

           

           

Upozorňuji všechny čtenáře, že řeku jedou na své nebezpečí a řídí se vlastním rozumem.

Všechny jezy jsou primárně nesjízdné !

Sjízdností za určitých podmínek se rozumí , že překážku  lze sjíždět pouze za naplnění určitých    skutečností jako : optimální průtok vody, u pohyblivých jezů jejích nastavení, vhodné plavidlo (typ , jeho obsazenost, technický stav), odborná a fyzická způsobilost vodáka, apod.

Alkohol v lodi je věcí každého, ale v přiměřeném množství.

Doporučuji prostudovat právní normy ČR spojené s vodáctvím.

Článek obsahuje odbornou vodáckou terminologii, a není jeho náplní vysvětlování pojmů. U této řeky předpokládám aspoň částečný zájem o problematiku a doporučuju vyhledání odborných materiálu jak ve smyslu názvosloví, tak ve smyslu bezpečného chování na tekoucí vodě.

 

 

 

 

 

Řeku lze v podstatě rozdělit do 3 částí.

 

            Horní: Čeňkova pila – Radešov až WW III

            Střední: Radešov (v praxi Rejštejn) – Sušice WW I – II

                         s tím že Radešov – Sušice WW I - I+

            Spodní: Sušice – ústí do Vltavy ZW

 

 

 

Horní Otava je určena pro velmi zkušené vodáky. Obtížnost dosahuje i WW III. Sjízdné pouze po deštích nebo na jaře na kajaku, nebo nafukovacích lodích.  Tomuto úseku se v tomto článku věnovat nebudu, jelikož to není rozhodně úsek pro cílovou skupinu.

 

            Většinou „suchý“ stření úsek Otavy je vhodný pro vodáky znalejší, ale považuji jej za perfektní cvičný terén pro lidi, kteři začínají a chtějí to někam dotáhnout. I pro mě je Otava řekou učitelkou. Jezdí se to na jeden den, a délka úseku je cca 20km. Pokud jste však na vodě poprve , neberte sem , pokud možno, děti a mějte aspoň jednu zkušenou posádku. Otava obecně dle mého názoru není zákeřná , ale člověk nikdy neví , a hlavně lidská blbost je neomezená. Jízda zkušenějších posádek s dětmi, psy a podobnou havětí je zde ale naopak velmi běžná. Z výbavy určitě vestu a helmu. Kamenů je tu opravdu dost. Pro pěší turistiku korytem neuškodí ani kvalitní vodácká obuv. Tradiční žabky vás připraví o palce a kotníky. Neopren nechávám na každým. Například moje žena ještě v květnu si na tento úsek bere dlouhé neo kalhoty. Já se naopak spokojím s maskáčovými kraťasy. Házečku rozhodně doporučuji mít aspoň jednu.

            Úsek je sjízdný stejně jako horní po deštích anebo na jaře, výjimečně v létě.  Uváděné minimum je 50cm v Sušici. V praxi se dá jet i při stavu cca 40cm (Sušice) , ale je nutné počítat s občasnou pěší turistikou,  a tím , že některé půjčovny vám nedají loď . V Sušici pod elektrárnou je cca 100metrový pochod korytem zajištěn snad celoročně. Pokud plánujete víkendovou akci, a pozorně sledujete stavy , počítejte s tím, že se mění velmi rychle. Nám se stalo, že večer bylo ještě 60 cm v Sušici, ráno jsme v Rejštějně sedali na vodu při bídných 45ti  „sušických“.

            Jezdí se to na čemkoliv, doporučil bych ale spíše plastovou lod´.Na plastu je větší legrace , a riziko proříznutí nafukovačky je tu docela značné.

            Ačkoliv se většinou střední Otava počítá od Radešova, jezdí se právě z Rejštejna. Je to  místo, kde je povoleno nalodění z důvodu omezení NP , řeka není tolik obtížná , a býva tu ještě voda. Po Radešov je obtížnost až WWII. Hned pod Rejštejnem si vás řeka rovnou „ošahá“. Přimo před vámi je skála a řeka se o ní stáčí doleva. Zde se ukáže kdo umí.

Otava pod Rejštejnem

 

Po pár peřejkách přichází krátký olej a radešovský jez. Přistává se vpravo. Prohlídka určitě nutná. Jez je za určitých podmínek sjízdný. Nafukovačky  - automaticky přenášet, jelikož mezi kameny v jezu jsou dráty. Začátečníkům doporučuji přenášení vždy , i když není vůbec příjemné, a právě toto je důvodem, proč se ještě častějí začíná sjezd Otavy právě v Radešově nebo Anníně. Vypracoval jsem i poněkud odvážnější způsob překonávání této pasti na vlky. Spočívá v tom, že se prázdná loď pošle po proudu jezem a dole jí háček chytne. Použití nechávám na každým a hlavně na posouzení okolností , jako je průtok, lod´ ,schopný háček apod.

Jez v Radešově

Po překonání jezu následujou peřejky. Obecně střední Otava je na peřeje poněkud bohatší, takže jejích výskyt nebudu nadále zmiňovat, pokud to neBude nezbytně nutné. Řeka vyžaduje umění číst vodu. Neznalost vytrestá  mělčinou , nebo uvíznutím na šutru v proudu. Snažte se jezdit tam, ke to nejvíc teče. Čtěte vodu, plánujte si cestu trochu dopředu. Jsou to takové vodácké šachy. Buďte o pár tahů napřed. I o kameny se dá rozříznout nafukovací nebo laminátová lod´. Ani za otrhanou a pomačkanou plastovku vás půjčovna rozhodně nepochválí

Otava pod Radešovem

 

 Další nástraha je stupínek u Annína. Zlí jazykové tvrdí něco o drátech v záhozu , ja jsem si žádných nevšiml. Obecně by se mělo ctít pravidlo prohlížení všech překážek v toku. Ja se v tomto případě spokojím s přizvednutím se v lodi. Dá se jet  těsně vedle pravého břehu. Zde je vhodné připomenout , že Otava má docela tah, takže pozor! Nenajíždějte příliš blízko – může se stát, že vás to „vcucne“.         

            Kemp Annín se často volí jako začátek plavby. Údajně tu nemají rádi vodáky, a je to spíše autokemp pro hollanďany s karavanem. Nikdy jsem tu nezastavoval ani na občerstvení. Jídlo se na střední Otavě u nás většinou řešilo svačinkou v barelu , nebo klobásou v Sušici. Jezdíme z Rejštejna, protože i radešovský jez mi stojí za pár vlnek navíc.

            Annínský most je nepřehlédnutelný bílý obloukový most, který je sám o sobě hezký. Pro vodáky skýtá zpestření plavby mezi smrkama a šutrama. Přímo pod mostem je dřevěný jízek 0,4m vysoký dle kilometráže. Prohlíželi jsme to vždy z lodi a doporučuju při obhlídce dávat pozor na tah řeky. Jezdí se třetím nebo čtvrtým obloukem. Čtvrtý bývá ideální varianta, ale opravdu posuďte co vám lépe vyhovuje a hlavně kudy jde voda , a kde to lépe odtéká. Skrz oblouky při rozumném přiblížení je vidět co vás čeká a nemine. Po cca 30 m za mostem je potřeba dát pozor na přitékájící proud zprava, a je nutné umět najíždět do proudu. Naklánějte se od přitékajícího proudu. Nastavte přitékající vodě dno. Přenášení nemám vyzkoušené , a nemyslím si , že by bylo vyloženě nutné a ani nevím zda vůbec možné.Upozorňuji znova, že jízek je přímo v tom mostu uvnitř , a dost to tahá pod most . Při obhlídce z lodi tedy pozor. !

            Jakmile příjde kratší olej a uvidíte vlevo domeček na stromě, znamená to že připlouváte k jezu „Dlouhá ves“ . Jedná se o dřevěný starý jez,jehož levá část je původní oplechovaná dřevěná, pravá je nově vybavena vakem, tudíž absolutně nepřekonatelná. Jez představuje dva schody s vyšším skokem. Dole se většinou tvoří vývar. Popravdě řečeno , nejlepší je to asi rovnou bez prohlížení celé přenést, což není zas tak náročné , a rozhodně nejbezpečnější a asi nejrychlejší. Sjíždění a koníčkování nepopisuji. Je sice přípustné, ale nedoporučuji vysloveným začátečníkům. Mě se svého času stalo , že při koníčkování mi vývar zastavil a otočil loď , a už jsem v duchu počítal 20tisíc korun za Sambu. Dopadlo to dobře, háček jí zespoda vytáhl za koňandru. Sjíždění tohoto jezu za běžného stavu je vyloženě o zadek nebo kolena. Pamatujte, že přenesení jezu není mezi vodáky považováno za hanbu, ale za rozumné odhadnutí svých schopností, a naopak to vzbudí úctu , ne výsměch ! U tohoto jezu pozor s nafukovacími plavidly. Údajně trčí hřebíky.

            Budete chvíli pádlovat šumavskou krajinou  než narazíte na další nesjízdný jez „Páteček“ neboli „Červené dvorce“ . Zastavte vpravo a připravte se na přenášení. Přenášení a hlavně naloďování je trochu komplikovanějš.Prohlížejte z lávky přes řeku . Obhlížejte pečlivě. Koníčkovat nejde!! Trefit se do úzkého jazyka vlevo je taky docela náročné, překlopení se pod jezem si radši nechci ani představovat , tak to snad ani nezkoušejte sjíždět. Myslete na to, že pokud už něco jedete i přes to, že se na to nemáte, tak aspoň poskytněte možnost záchrany, která zde bude svépomocí velmi obtížná, a příjezd profesionálů chvíli trvá. Neriskujte zbytečně.  Za vyšší vody se tvoří nebezpečný válec a nesmí se jezdit vůbec!  Osobně považuji tento jez za nejvíce nepříjemný na celé střední Otavě.

Páteček

 

Jste na Sušickém předměstí. Ještě trochu se pohoupete na peřejkách , a zregulovaným korytem vjedete do sušického parku, kde doporučuji navštívit občerstvení na pravém břehu. Vylodění není úplně pohodlné, ale proveditelné. Dále ,sevření navigací , poznáte sušický olej před jezem „Na fufernách“. Zde za zvýšené opatrnosti přistaňte vpravo u schůdků a přeneste. Jez vlastně stáčí řeku doprava, takže přenášní je de facto rovné a krátké, zato pracnější. Loď , barely , háček a další podobné pitomosti se dají sešoupat po betonovým bloku dolu pod jez, kde se pak musíte trochu vybrodit víc do řeky kvůli kamenům a nalodit. Tento jez se dá i opatrně skoníčkovat. Dávejte při tom velký pozor. Jez je vysoký , takže dlouhé koníčkovací lano , pomocníka dole , a pozor na uklouznutí a rovnováhu. Sjíždění si nedovedu představit , přesto že to někdo údajně za vyšších stavů dokázal.

Jez Na fufernách

Nedělejte si vůbec pohodlí v lodi, jelikož po chvíli přijedete k „panskému“ jezu a městské elektrárně v Sušici.Nam se nejvíc osvědčilo přistát u pravé kozy věčně zavřené propusti ze strany koruny jezu , po suché spádové desce sejít dolu, loď poslat po vlhčí části jezu :) nebo přenést . Následuje procházka řečištěm. Jděte od prostředka směrem vlevo. Vytéká tám totiž voda z elektrárny a máte to tím pádem blíž.

Pochod korytem. Elektrárna vlevo. Od toho topolu to už zase teče.

 

Chvíli pojedete v docela svižným proudu. Zde je nutné dát pozor na tři stupínky.  Za běžného stavu stačí rychlost a silný háček, který vás dole vytáhne. Druhý ze stupínků má vlevo  menší propust , kudy se dá vpohodě projet. Za vyšší vody se doporučuje prohlídka a posouzení sjízdnosti, jelikož se tvoří válce.

             Tak či onak jste skoro na konci Sušice  a  denního úseku .Je potřeba zvážit místo pro  ukončení plavby a případný nocleh. Můžete končit v sušickém tradičním kempu, kde je základna Otavatour , blízko do města , stánek ale nic moc socialní zařízení. I když na rok 2011 majitel p. Švelch slíbil obnovu sociálek. Kemp vyhlížejte pečlivě , je trochu výš nad vámi, přistává se v proudu vlevo. Poznáte podle šupny na lodě a mola !.

             Druhou možností je dojetí až do Dobršína , který je sice trochu mimo civilizaci, ale je zde úžasné prostředí, základní občerstvení ve stánku , betonová ohniště , ideální sociální zařízení a lagunka na přistání. Pak je nutné pádlovat ještě cca 2km a překonat jeden slušně sjízdný jez „Malá Chmelná“. Tento se jezdí buď vorovou propustí , anebo mezi levou kozu a levý břeh.

Jez Malá chmelná

 

Pobaví vás slalomová trať , a řeka se rozdělí. Jeďte levým ramenem, aby se vám lépe přistávalo v dobršínským tábořišti. Tímto jste dokončili tzv. „střední Otavu“.  Kdo bude chtít v Dobršíně začínat, počítejte s cca 1.5km procházkou z autobusové zastávky

Tábořiště Dobršín

 

Následující cca 80km dlouhý úsek na první jez v Písku , je vyloženě letní voda pro rodinky s dětmi, trempíky, pravověrné vodáctvo a bohužel i vás milý vodaři tak milující vožíračku na ostrově jménem raft . Úsek je sjízdný téměř celoročně , jelikož jezy nadržují dostatek vody. Otava je velmi bohatá na jezy a hlavně i ty nesjízdné. Nejsou tu šlajsny , které známe z Vltavy a Sázavy, ale jsou tu staré dobré vorové propusti , což je de facto šlajsna ale je zavírací a tím pádem většinou kolmá.  Na Vltavě jí má jez ve Vyšším Brodě. Pokud je propust pootevřená, rozebraná apod – chová se podobně jako šlajsna(vytváří jazyk , vlnu atp.). Je ale vždy potřeba prohlížet, aby jste si nerozbili loď , kolena , hlavu, flašku s rumem , anebo nezahučeli do válce nebo naopak suťoviště :) . Volte rozumně denní úseky a řiďte se kilometráží při plánování noclehu. Nepotkáte tu narvané kempy , ale obecně tu nepotkáte ani moc kempů. Ceny jsou obecně nižší než na Vltavě. Je tu možnost zásobování se během plavby v přilehlých obcích. Ve střelských Hošticích je výborný řezník, v Horažďovicích železářství kde koupíte i plynové kartuše, nebo zámek na loď. Obecně se na Otavě nekrade nějak moc, ale riziko existuje.Od Strakonic dolů je to s obchody o něco horší, tak si tam udělejte poslední větší nákup. Obtížnost toku je ZW ,kromě úseků, na které budete upozornění. Celkově je tu více drobných peřejek , a je tu větší tah než třeba u Vltavy.Proto i v tomto úseku mějte na sobě ochranné pomůcky. Dobrá vesta by měla být samozřejmostí. Pokud vám standartní vesta nesedí, omezuje v pohybu atd, požádejte půjčovnu o lepší „kajakařskou“ vestu , za kterou si sice pár kaček připlatíte, ale stojí to za to. Helmu nikomu nenutím, ale i zde je kamení dost. Je minimálně vhodné ji mít na sobě při sjíždění jezů , nebo peřejí. Ale podotýkám, že moderní bezpečnostní trend diktuje mít na sobě vše po celou dobu plavby. Řeka nebýva už tolik studená , ale někdo preferuje neopren i zde. Kvalitní obuv oceníte hlavně při přenášení na jezech. Volte obuv tak, aby se nezaklínila v lodi při neplánovaném opouštění a chránila nohy proti oděru a nárazům. Neoprenové botičky dnes koupíte už řádově kolem 600kč. Doporučuji si pořídit 25ti metrovou házečku (cca 500kč)a aspoň trochu se s ní naučit. Investujte 120kč do vodáckého průvodce , a zde na portále je ke stažení kilometráž, kterou si vytisknete a zalepte do průhledných desek. Mějte aktuální úsek vždy na očích, nebo aspoň po ruce. Předem podotýkám, že není v lidských silách si pamatovat všechny stupínky na toku. Nejsou  zákeřné, a prohlídka z lodi většinou stačí, jelikož se jedná se o menší kamenné záhozy. Ostatně v kilometráži jsou všechny vyznačeny i s popisem.

 

            Dejme tomu , že vyjíždíme z Dobršína, jelikož úsek od sušického kempu jsme přiřadili k Otavě střední. Čeká vás příjemná a klidná plavba, zpestřená menšími peřejkami a občasnými stupínky, které jsou dobře čitelné z vody a nepředstavují větší nebezpečí. Není vhodné je ale podceňovat , a vždy mějte na paměti zásady bezpečnosti na tekoucí vodě. Hned pod Dobršínem mějte připravený foťák. Je tu spousta krásných míst. Zajímavostí je například dřevěná navigace,  nebo přitékající potůček. Na občerstvení se můžete zastavit v Čepicích v kempu, kde lze i nouzově přenocovat. Nic tu ale není kromě točeného piva, věčně hrajícího AC/DC , lavic a toalet.

Otava pod Dobršínem

 

První překážka se zjeví v podobě „Podrabského jezu“ . Jez je za určitého stavu sjízný. My ho vždy jeli přes korunu u břehu vpravo. Přenášení a koníčkování možné vpravo. Neptejte se mě kudy se chodí na hrad. Dodnes to nevím....                                              

Podrábský jez

 

Po chvilce přijedete do kempu v obci „Velké Hýdčice“. Kemp představuje větší louku se stánkem , a sociálkou. Teplá voda má solární ohřev v podobě nádrže natřené černou barvou. Ve stánku dostanete pivo, kořalku, sladkosti a snad utopence nebo takněco. Pro zásoby lze doběhnout do vesnice do COOPu. Palivové dřevo bývá k sehnání u výběrčích.

            Záleží samozřejmě na vaších silách , schopnostech , a plánech, ale doporučuji jet až do Střelských Hoštic. Pokud je na vás 20km s několika obtížnými jezy moc, přespěte zde. Není to tak zlý.

Sociální zařízení v Hýdčicích. Na střeše je Hi-tech ohřev TUV

 

Horažďovická kaskáda je pojem, který straší všechny vodáky jezdící Otavu pravidelně. Myslí se tím několik jezů kousek po sobě , poněkud znepřijemňujících jinak hezkou plavbu.

            Začátkem je „Prácheňský jez“ - sjízdný za určitých podmínek. Při letním stavu se dá buď skočit propustí, anebo jet vpravo přes korunu. Nutno posoudit. Trochu se projdete při prohlídce, a břeh je bahnitý. Přistává se vpravo. Při sjíždění propustí pozor na vyšší skok !.

Jez Prácheň. Pravá část.

 

Pokračujeme na jez „Rosenauer“ . Tvoří se tu menší vývar a za VV válec. Dá se perfektně přenášet, což začátečníkům doporučím. Existuje i možnost opatrně dojít po koruně k vorové propusti a prohlédnout. Sjíždění a procházka jezem je opravdu „na vlastní triko“. Skok je trochu vyšší a docela jsem si tu namlátil loni kolena. Doplnim, že vlevo se dá na přilehlým fotbalovým hřišti nouzově tábořit. Nikdy jsem to nepotřeboval, ale jsou na to solidní ohlasy.

            Vjížíte do Horažďovic! Mezi železničním a silničním mostem je parkoviště a místo na přistání. Doběhněte si nakoupit,  pokud potřebujete. Jděte spíše vlevo do města, a vůbec nevěřte ceduli „Interspar 500m“. Docela se totiž projdete , a blbě se to hledá. Na náměstí to máte kousíček , a nakoupíte vše co je potřeba. Horažďovice jsou pěkné městečko, klidně se tu zdržte, pokud víte ,že máte čas. Vraťme se však k jezům.

            Čeká vás jeden z nejnebezpečnějších otavských jezů, a to „Mrskoš“. Táto monumentální stavba , pohánějící mlýny je vysoká cca 2m a není to za žádných okolností sjízdné!! Už samotné přiblížení k jezů by mělo být velmi opatrné. Držte se vlevo, co nejvíce ke břehu. Cca 15 m před jezem se dá vystoupit na betonovou navigaci. Budete se pohybovat po úzké lávce , a pouštět lodě dolu po velmi nepříjemném terénu. Dejte si na čas , a prohlédněte si to. Pokud máte v partě děti, odvedte je dolu a zajistěte, aby nepřekáželi vám a neublížili sobě. U mě stačil příslib, že v případě pokusu o útěk budou přivázáné koňandrou ke stromu. Zkušenější vodáci mohou lodě shodit, ale je to na pováženou!

            Peklo nekončí , a přichází jez „Jarov“ . Dá překonávat všemi způsoby. Platí zde, že je za určitých podmínek sjízdný. Popravdě řečeno nám to vždy vyšlo tak, že jsme to ovlivnění davovou psychozou skoníčkovali jako všichni ostatní. Při sjezdu, by vás čekal menší skok a asi pak kapek v lodi.

            „Svaté pole“ je docela zajímavý jez. Jeho sjíždění opravdu velmi zvažte, a raději mějte připravenou záchranu. Jez se za určitých podmínek da sjíždět vlevo. Po prohlídce uvidíte něco jako propusť bez kozy. Tak tudy!! Pozor akorat na vracák vlevo pod „propustí“.Stáčí to doprava !! V případě zvrhnutí , tento vracák zahání plovoucí věci pod jez, kde se za VV tvoří solidní válec. Za vyšších stavů je jez smrtelně nebezpečný. Za běžného stavu jsme to sjížděli dokola s občasnou koupelí.Celkově to začátečníkům musím rozmluvit, jelikož hazard s materiálem a zdravím zde skutečně je!  Přenášení možné po obou stranách. Naštěstí je jez v tzv. Horažďovické kaskádě poslední.

Jez Svaté pole

 

Po přepádlování neuvěřitelného oleje vám bude odměnou přenášení jezu „Kozlov“ Přenáší se vlevo a docela slušně. Sjízdnost většinou vyloučená kvuli kamenům v podjezí.

            Konečně připlouváte do Střelských Hoštic, kde se utáboříte vpravo nad jezem v kempu.

Říká se , že je to nejhezčí a nejlepší kemp na Otavě. U mě tomu tak rozhodně je. Pravdou je, že tu mají dobrý výběr občerstvení ve stánku, mají vždy posekáno, sociální zařízení sice průměrné , ale vlídné ceny, nějaké to ohniště a dostatek palivového dřeva za rozumné peníze. Mají tu vystavený model voru, o němž (a nejen) se dozvíte v muzeu Otavy a voroplavby v přilehlé obci. Je tu COOP a solidní řezník, od kterého musím doporučit buřty.

            Střelské Hoštice jsou doporučovány jako konec plavby. Dál už řeka není zas tak zajímává. Svého času, když jsem bral kamarády začátečníky na kanoe poprvé, volil jsem dvoudenní program tak, že první den jsme jeli Sušice – Hoštice , pro seznámení s plavidly, jezy, řekou , krásnou krajinou a celkově problematikou  . Druhý den dostávali nářez z Rejštejna dolu.Pro pobavení podotknu, že ke dnu šli pod proslulým Annínským mostem.

            Jez ve Střelských Hošticích je velmi proměnlivý, jako ostatně jezy bývají. Zažil jsem ho při vysoké vodě, kdy není rozhodně sjízdný, při střední vodě, kdy šel propustí v singlu sjíždět , a taky absloutně suchý. Posuďte , zkrátka , sami. Výhodou je to, že se ve Střelských Hošticích spí , a ráno se akorát nalodíte pod jezem.

Vor, kemp a jez Střelské Hoštice

 

Jez „Horní poříčí“ je  za určitých podmínek sjízdný. Pozor však na kameny pod jezem.

Pokud budete sjíždět, pozor na přesnost.

 „Dolní poříčí“ je podobný příběh, akorat že jez je larsenový a tak nafukovačky mají smůlu.

Obecně se nedoporučuje sjíždění tohoto druhu jezů.  Nezapomínejte prohlížet ! Kousíček od jezu je hospoda se slušným pivem , a dostanete i něco najíst. Jde se vlevo do obce. Značeno !

Jez Horní poříčí

 

Jez Dolní pořčí

 

Příjezd do obce a kempu Katovice je ve znamení dalšího problematického jezu. My jsme v Katovicích zůstavali spát, takže jsme se vylodili rovnou nad jezem vlevo do kempu. Zde pozor na náhon do pily. Kemp nabízí celkem příjemné prostředí, príma stánek s občerstvením a plzeňským pivem. Sociální zařízení je vcelku slušné. Neznám osobně nikoho , kdo by jez jel , nebo koníčkoval, jelikož se v Katovicích většinou spí..

            Dále po proudu vás čeká strakonická cvičná peřej, která zpestří plavbu a prověří vaše schopnosti. Mějte na paměti a spíše na sobě ochranné pomůcky. Vesta je minimum !!

            Občerstvení a případně ubytování nabídne kemp ve Strakonicích.  Posilněte se ! Budete to potřebovat. Čekájí vás totiž dva smrtlně nebezpečné jezy a krutý olej před prvním z jezů.

Příjezd po voleji do Strakonic

Hrad s komínem - pohled od jezu

Pětikolský jez s odvážným plavcem

Schůdky dolů

 

 

Tím je jez „Pětikolský“. Je 2.9m vysoký,  stavitelný , s dlouhým vývařištěm. Přenášení je dlouhé a náročné. Obzvláště spouštění dolu. Dle nejnovějších poznatků , by měla být postavena šupna, po které se dá loď spustit. Za mě jsme museli odnosit lodě po jedních schodech dolů. Dejte velký pozor při nastupování, jelikož to dost tahá pod jez !! Obluda má na kontě pár nejen vodáckých životů. Pozitivem je , že jste ve velkém městě , a kousek od vás je samoosluha a pošta. Určitě si nakupte, dál je to se zásobováním nic moc. Chcete li na prohlídku hradu – prosím. Dívate se na něj od jezu , a pohled totálně ruinuje komín. Pokud budete odbíhat, dejte pozor na tmavší domorodce – nechte někoho hlídat bagáž a materiál. Pádlo je dobrá zbraň.

            Další pastí je stabilizační jez „Na křemelce “. tento jez nikdy nejezděte. Je to třetí smrtelně nebezpečný jez na Otavě. Je konstruován tak, že voda jde spodem i vrchem, tudíž se zde tvoří perličková koupel, která popírá archimedův zákon. Voda nenese , a hrozí utonutí. Naštěstí se poměrně slušně přenáší vlevo. Tento jez je údajně sjízdný pouze když je sklopen úplně. Je to prý velmi vzácné, takže radši tento jez automaticky přeneste. Neriskujte !! Je typický příklad zabijáka. Zkušenější vodák z něj bude mít respekt, jelikož zná vlastnosti tzv. „vývaru“ . Začátečník by mohl toto podcenit, ačkoliv jez pro něj nemusí vypadat překážka nebezpečně.

            Zde bych se znovu chtěl pozastavit pro krátké zamyšlení.

 

            Ve smyslu jezů , považuji Otavu za výbornou učitelku, jelikož je tu poměrně široké spektrum jezů co se týče konstrukce, a tak nováčci dostanou přehled o tom, jak se jistý druh chová , a věřím , že získají cenné zkušenosti pro sjezd jiných prázdninových řek. Znovu zdůrazním, že na rozdíl od Vltavy, kterou s největší pravděpodobností čtenář dobře zná, na této řece u jezů není myšleno  nijak výrazně na vodáky, ačkoliv o opak se snaží projekt otavská plavba  www.otavskaplaba.cz  v podobě informačních cedulí, varujících před jezy jako je třeba „Mrskoš“ .Udělejte si chvilku na prohlédnutí těchto informací. Mějte prosím opravdu na paměti, že se každoročně na jezech topí dost lidí. Neriskujte svůj život,  a pamatujte, že sjezd nebezpečného jezu není frajeřina , ale ostuda ! Jak jste si všimli, velmi jsem se zaměřil k popisování právě oných jezů a skoro opomínám řeku. Je to opravdu úmyslné. Jde mi totiž o to, že právě na ně je spousta dotazů , a právě jezy odrazují spoustu lidí od sjíždění této nádherné řeky. A já se snažím uvést tento omyl na pravou míru , a naznačit to, že řeka je vhodná i pro rodiny s dětmi, ale je potřeba u sjezdu myslet , a chtít pro ten zážitek něco udělat.Odměnou vám bude nádherný pohled na jihočeskou krajinu, klid, pohodoví lidé , pravé vodácké kempy , a  voda , na kterou budete rádi vzpomínat. V žádným případě nechci aby článek působil jako všelék , který si někdo vytiskne a podle něj pojede, od toho existujou odborné vodácké průvodci, mapy a kilometráže, ale ani na ně nelze přenášet zodpovědnost za své jednání. Zmiňovaná otavská plavba ma na stránkách príma kilometráž, kterou se dá docela slušně řídit. Ja se snažím se pouze sjednotit a poskytnout informace v podobě zkušeností  svých,  zkušeností kolegů vodáků , a dát podněty k myšlení. Počítejte s tím, že překonávání jezů , obzvláště přenášením, je namáhavé a zabírá čas. Myslete na to při plánování úseků. Nelze zde radit kolik času to zabere, jelikož záleží na jezu, vás, lodích a způsobu překonávání.  Pokud vidíte velkou skupinu, tak počítejte , že jez zaplácne, a tak jim ujeďte, nebo zastavte, a dejte si třeba oběd , nebo se jen tak koupejte a opalujte. Jinak vám hrozí čekání a strašný zmatek.

 

            Nuže zpátky na vodu! Průjezd Strakonicemi není zrovna pěkný , a začíná tu být znatelné znečištění vody. Není to zase tak staršne. Kousíček pod městem je na pravem břehu v levé zatáčce místo , kde se dá zastavit a koupat. Využijte toho v parném létě.

            Jez „Slaník“ na který dále narazíte nepředstavuje nic závratného, a tak proto sami posuďte kudy a jak ho překonáte. Bývá sjízdný, ale pamatujte že pouze za určitých podmínek.

Nejste li si jistí, vždy přeneste ! Pozor v propusti jsou kameny ! Jez je kuriózní svojí původní oplechovanou propustí.

            Jez  „Štěkeň“ je vodácký pojem. Oficiálně vlna pod propustí dosahuje větší obtížnosti, a je to spíše pro zkušenější vodáky.  Úpřímě, ,  jsem na sjíždění propustí nenašel nic zákeřného a myslím si, že jako trénink pro začátečníky by se to dalo doporučit. Snažte se mířit do levého ramene, jelikož tam je kemp, kde nejspíše budete spát. Nezapomeňte však vše prohlédnout a nepřeceňujte své schopnosti. Přenáší se obtížněji po levém břehu. Vlna se vás bude snažit vyhodit na ostrov před vámi. Pozor na to. Dole je šutr na kterém uvíznete než narazíte do ostrova .

 

 

Kemp „Otava“ ve Štěkeni je průměrně vybavený vodácký kemp se stánkem.  V obci je údajně slušná hospoda. Pro příjezd do kempu jeďte levým ramenem řeky , a počítejte se zastavováním v proudu. Blíž ke konci kempu je vyloďovací místo.

 

 

             Následuje , aspoň dle mého názoru, docela malebný kus Otavy, i je to ale olej , signalizující jez v Přeborovicích . Bohužel zde vás čeká vcelku bezproblémové přenášení , a brodění se korytem do přitékajícího náhonu. Je to podobná situace jako v Sušici pod městskou elektrárnou.

            Jez „Pangl“ je po prohlídce,  za určitého stavu sjízdný v levé části. Nad propustí číhá nebezpečí v podobě lávky. Nad jezem je kiosek, kde se můžete základně občerstvit :)

            Na jezu  „Jirkal“ ,procvičíte  akrobacii. Přenáší se obtížně po pravém břehu, ale přistání u levé kozy a přetažení lodí propustí je vcelku zvládnutelné. I ve svých začátcích jsem to bravurně předvedl. Ale znovu se ohradím,, že vše kromě sezení doma na zadku může být nebezpečné.

V tomto momentu plavby už nejspíš budete něco málo umět, a tak proč toho nevyužít. Tato akrobacie se však nedoporučuje za vyšší vody. Při takových akcích dávejte pozor na vtažení do jezu.

            Kestřanská peřej , která následuje vám budíž odměnou. Za vyšších vodních stavů dosahuje WW II . Je to peřej do levé zatáčky ve stylu Rejštejna. Pozor , háže na skálu !! Příznivcům historie se nabízí možnost  2km tůry za účelem návštěvy Žižkovo památnika, závisláci jako já, pojedou jistě dál.

            Připravte si foťák. Přichází romatický olej nad „Zátavským jezem“. Prostředí je velmi romantické, a věřím že i vy si pořídíte pár pěkných fotek. Zaplatíte za to přenášením jezu při pravém břehu. Posuďte možnost koníčkování. Nebývá sjízdný. Propusť je trvale zahrazena.  Přenáší se celkem bez problémů.

Romantika nad Zátavským jezem

 

 

            Na soutoku s Blanicí je kemp „na soutoku“ v obci  Putim. Nevím, zda se vám podaří vypádlovat do Blanice proti proudu, ale dá se přistát v Otavě v rozumné vzdálenosti. Velmi zvažte táboření zde, jelikož ročně jsou desítky stížností na chování obsluhy a místních obyvatel. Spíše se to tu volí jako místo pro ukončení plavby. Jsou tu i asi nejvyšší ceny z celé Otavy, jelikož majitel těží z nedostatku ubytovacích kapacit v okolí. A za to je oběma řekama čas od času splachován.

            Jste li otrlí, tak vás ráno čeká nádherné údolí a 2,5 km úkrutnýho oleje na první písecký jez, kde naše putování končí. Vlevo na plovárně je uváděno nouzové tábořiště. Je tu možný příjezd aut, takže půjčovna vás bude nejspíše vítat na levém břehu.

             Další úsek k soutoku s Vltavou je zpetřen natolik vypečenými jezy a i oleji, že těch 20km málo komu stojí za to. Varuji před upatláním se bahnem v Písku. Je to neuvěřitelný smrad ! My jsme tu názorně demonstrovali nepotopitelnost lodi kamarádově dceři , a pak to čichal celý autobus až do Prahy. Tady už ale opravdu končím.

 

            Snad jsem toho dokázal povyprávět dost na to, abych odbourál většinu stejnorodých dotazů na vodáckých fórech. Doufám, že to bude přínosem pro nové vodáky, kteří se rekrutují z jednodušších toků, a vstupují na cestu pravého vodáctví. Myslel jsem na lidi, kteří budou mít před sebou nejspíše první řeku, kde není hospoda na každém rohu, řeka kde jsou nebezpečné překážky, řeku , kde musí plánovat zásobování a logistiku, řeku , která vás povozí, ale nechá dřít na olejích.       …. řeku, která pro mnohé bude přísnou a dobrou učitelkou, jako je pro mě.

 

Ahoj na Otavě, vodáci !!

 

 

©  Anton Kovalenko - Wolfino

No, máknul jsi si Wolfino, nejenom na vodě, ale i u počítače...

Gratuluji.Šumný průvodce :-) Bootsman

Přidávám odkaz na pár fotek popírající popis jezů nad Sušicí , ale zároveň upozorňuji na nutnost zkušené posádky a ideálního stavu pro zdárné sjetí těchto jezů . http://www.zralok.estranky.cz/fotoalbum/fotky-z-vody/otava/

Njn,když jsem se s Wolfinem viděl naposledy tak říkal, že udělá instruktora a bude na Otavě dělat od jara do podzimu průvodce blondýnám a brunetám s trojkama+ (nemyslím tím ww3+).Hlavně Wolfe nezapomen' jako zastánce HVH a všeho ostatního souvisejícího na základy bezpečného sexu,takže helma i na tvého pinďu a neboj,manželce to neřekneme.

Žraloku, pěkné foto. Takže už aspoň konečně vím, kdo sjel ten na fufernách :) Chybí ti tam ale radešovský, který jde taky sjet. Popravdě osobně mám osobně sjetý radešov a páteček. Problem je ten, že tam zřídka bývá správný průtok, aby se ty jezy dali jet. Samozřejmě ta zkušená posádka je rozhodující. Narovinu, za stavu 40-50 cm , který je stejně vzácný i v létě, radešov - by se asi dal, červené dvorce - naražená kolena, nebo rozbitá sedačka, na fufernách - rozbité úplně všechno, protože je vysoký a dole šutry, pánský - suchý. To , co máš na fotkách odhaduju na cca 80 v Sušici. A to je tam pár krat v roce. Ostaně cílová skupina je stanovena v článku, a snahou bylo odradit od sjíždění uvedených jezů. A popírání popisů - schválně , co jsem popsal špatně? Ostatně jsou u toho fotky, kromě dvorců , které mi nikdy nešly jet kvuli vodnímu stavu. A mám dojem , že vak na červených dvorcích je novější záležitost (rok cca). Na tvých fotkách ho nevidím.

Moc pěkně napsané Wolfíno. Otava je pro mě v současné době, co se týká vodáckého putování po našich vodách, jedna z našich nejhezčích řek. V minulém tisíciletí to vedle Otavy bývala i Vltava, než se do úpravy některých jejích pasáží pustily bagry :-) Z loňské vlastní zkušeností vím, že Pětikolský jez byl vybaven dřevěnou šupnou a opravdu je při manipulaci s loděmi a bagáží mít oči neustále "na šťopkách", protože opálenější spoluobčané se v jeho blízkosti neustále pohybují s nákupními košíky z blízkého marketu :-) A píšu záměrně byl, protože zima je dlouhá a dřeva je málo :-) Až budeš dělat toho otavského instruktora, nezapomeň na kamárady. Hlásím se jako instruktor výuky bočních skoků na propust jezu „Štěkeň“ pro blondýnky :-) Vloni jsem si tam výuku vyzkoušel, užil jsem si jí :-) a myslím si, že za určitého stavu a vzhledem k blízkosti zázemí, je to dobré místo pro trénink. Těším se, že se tam aspoň s některými z Vás potkám i v tom roce letošním. Saigon

Neber si to osobně , jen mě překvapilo hlavně stritní označení Pátečku jako nesjízdný , což jsem ještě nezažil . Průtok z mých fotek je přibližně 60 cm v Sušici jak na letních tak zimních fotkách . Fotky Radešovskýho jezu jsem asi vyřadil v rámci zeštíhlení velikosti mých stránek . Nejsou z něho moc pěkný fotky , ale vždy když je sjízdný úsek z Čeňkárny tak sjíždět šel . Vak jsem ještě neviděl , ale na fotkách je i jízda po levé straně , kterou popisuješ stejně jak ji znám .

Nějaké foto z Radešovského jezu jsem na svých stránkách přicijen našel , ale to byla podstatně větší voda než se tady probírá . http://www.zralok.estranky.cz/fotoalbum/fotky-z-vody/cenkarna-2009/

Žraloku, ja si to osobně právě vůbec neberu :) Páteček je sjízdný za určitého stavu ! Lepší ? :) Jak říkám, ja ho jel taky. Vyloženě na komoru spíše vpravo. Dál už bych se nerad opakoval. Důvody takového popisů jezů jsou ve článku a předchozím komentáři. Stručně ... psáno pro lidi, které obrazně řečeno neviděli nic kromě vltavských šlajsen, pravděpodobně nejsou schopny posoudit sjizdnost, proměnlivost vodních stavů a vlivů na sjízdnost jezů. Proměnlivost Otavy znáš jistě dobře sám. V květnu už máš na dvorcích polovinu vody a pod pátečkém je vývar. A 60 čísel je v létě výjímečný stav. Jseš rád, kyž je tam 40.

Njn nikdy nejde popsat jezy pro všechny a za všech stavů , ty fotky jsem dal jen pro zajímavost vůbec ne pro tvou opravu , ale jako další názor , který se nemusí s tvým schodovat . Stavy na Otavě znám dobře sice jsem nikdy nedojel dál než do Horažďovic , ale jezdili jsme z Radešova v singlu i za 32 cm . Sice to byla kličkovaná s hledáním proudnice a dost ran do laminátky , ale byla to zábava a kulaté kameny moc Vydře neublížily .

Moc pěkná recenze, hodilo by se to ke každé řece. Myslím že to dost lidí, hlavně ty začínající, ocení.

Žraloku, v pohodě :) No a za těch 32ou cm to musí být docela mazec. To už je loď spíše na obtíž. Nejhzečí je to do Hoštic. Dál je to pár romantických míst a celkem nuda. Já o Otavě přemýšlím na letošek o celé. Prostě zkusit vychcytat stav (netuším jak)a dát jí až na soutok.Ale spíše abych měl splněno..... jinak je to prý o ničem.

Čolku, neboj na toho taky myslím, jenže ten pytlík od házečky jen tak tak navlíknu. Už jsem dva roztrhl :))))

Jinak všem chválícím děkuji, a doufám , že se spolu po Otavě povozíme. Mílovi obzvláště děkuji za tu práci s těma fotkama :)

Wolfino,tak to máš ocas jako bobr-placatej a ostrej....

Čolku, moje házečka má válcový tvar. Na konci tupý :) A závist je hřich, kamaráde :)))

Čolku tak už zase skáču přez kaluže, ještě to trošku drhne ale do měsíce si to sedne. Na Želviádu v dubnu to sice ještě nebude, ale letos si dáme v létě právě Otavu, tak se po hluché sezoně moc těším.

Wolfino,tak to je teda kanon.Mě to ale nevysvětluj,to musíš říkat těm slečnám a paničkám.Víš co se říká " i s malým kašpárkem...".Osobně to vidím tak - až si to tady nějaká vodačka přečte......slibem nezarmoutíš....

Čolku, počkej, ještě dostaneme oba dva ban za offtop :P

Napíšu článek "Erotika a bezpečný sex na řekách" ,poprosím tě o fotky těch roztržených obalů od házečky....

Super nápad. Nazveme to. "Alternativní použití vodáckých pomůcek při dlouhodobým pobytu v přírodě " :)))

Díky Wolfino za poděkování, dělal jsem to půl hodiny a neuložil, tak se mi to smazalo, ale nevzdal jsem se a šel do toho znova, vědom si toho, že když má Wolfino tak velkej pytlík, tedy házecí, tak ho nemohu zklamat!

Jinak koukám, že je tu více zájemců o Otavu. Co kdyby jsme fakt spáchalai nějakou další pádloakci na tomto toku ?

Otava je pro mnohé na dva dny dost z ruky,já ji mám předplánovanou na léto s klubem (týden),Bootsman by např. nejel vůbec.

Klucííí,kdyby jste měli jezdit na vodu jen tehdy když tam budu já,tak toho moc nenajezdíte :-) .Však já Vás taky netahám pokaždé sebou. Je fajn když se na pár akcích sejdem,ale že bych Vás pokaždé musel mít sebou tak to taky ani omylem (nic ve zlým). Třeba včulejk přemýšlím že dám Moravskou Sázavu bo tam teče dosti a taky nepočítám s tím že kvůli tomu se budete harcovat světa kraj.Ale rád Vás na Moravě uvidím hned první týden o prázdninách,protože dovolená stačí na pondělí a pak jsou svátky zvěrstvozvěstů a strejda Hus,což nám říká že 1.7. počinájí letní vodácké vody a to včetně přesunů vodařů na logisticky zmáknuté vodstva.

Čusák. Já to spíš myslel tak,že pokud by to měla být ta dohodnutá PLAVBA PÁDLA (Květen),tak by lokalita nebyla zrovna na ty dva dny vhodná,jinak proti Otavě nic nemám.Taky nepočítám (Bootsmane také ne nic ve zlým) že bych se všude plavil jenom s váma,každý máme své kámoše a např. já i rád vypluju sám jenom se synkem a cestou vždycky navážeš nové kontakty.

A co takhle Sázavu? A ať je sranda tak z Týnce do Pikovic.V Týnci nad půjčovnou je slušnej kemp s hospůdkou, a v Pikovicích taky. Autem i vlakem není problém.

To bylo myšleno, tak, že kdo bude chtít - pojede, kdo nebude- nepojede. Sázava se nejspíš pojede jako první plavba. Ja navrhoval udělat další (nějakou jinou než první/poslední plavbu) akci na Otavě.Nikomu nenutím. Jenom, že se všichni na ní stejně chystaj, tak proč se tam nepotkat :)

To:Wolfino Tak najdi termín a zajisti(informativně) logistiku akce a prdni to bez ohledu na ostatní mezi kalendářní akce s tím,že budeš rád když se ti někdo na mail ozve,ať máš přehled jestli to spáchat nebo to odpískat do ztracena.Nic víc ti ani poradit nemůžu.Já to vlastně tak udělal s "Poslední plavbou" a viděl jsi sám kolik lidu se uchytilo.Osobně i myslím že pár lidí se najde,kterým bude byť i jen na víkend Otava vyhovovat :-)

No ta Otava se hodí,jelikož ji stejně jedem, a to začátkem prázdnin, jak tam sou ty svátky. Šetříme dovču na další akce. A pojede nás z Poděbrad tak 6-10 lodí.Vychází to nějak od 2. do 9. července.

Hele, to zní zajímavě. Odkuď kam ? Počítam , že ze Sušice někam dolu. nahoče to bude suchy. A ještě dotaz. Cot tam chcete dělat týden ? Ledže by se jela celá až na soutok.

Tak nevím jak ostatní ale mi to jezdíme od Čenkovi pily. A až dolů. Ale letos to así v půlce přetáhnem do Tábora a dojedem to na Lužnici do Bechyně. To je nová trasa. U Tábora je to z Otavy na Lužnici kousek, tak to letos chceme zkusit.

V létě z čeňkovky ? Hodně štěstí :)Budete rádi, když bude voda pod Sušicí:D . I když teda Žralok tu psal něco o rejštejně za 32ou cm Sušických. A ten váš zeměpis taky nechápu. V půlce Otavy ? Jako ze Strakonic do Tábora ?

Podívej se na mapu a pochopíš to. Takhle ti to nejde vysvětlit. Chce to trošku fantazie a jde to. A za druhé nejedem začátkem srpna ale července a v tomhle termínu jsme měli vodu už 2x. Né moc, ale jelo to. Kdybych chtěl vždy a všude vodu, tak se můžu projíždět u nás na Labi a nikam jinam bych nejezdil. A to je asi blbost vid?

Z Písku do Tábora to máš 50km. Pro mě je to kousek.

No, to jste spíš měli kliku jako prase s tou vodou. Už v květnu to bývá problem.na mapu jsem se právě díval. S tím Pískem, mě to napadlo taky, ale říkal jsi v půlce. U mě teda, nic ve zlém ,není Písek půlka Otavy :)

Dobře, tak to bylo spíše obrazně s tou půlkou, ale je to u nás tak na půl jestli přejet a nebo ne. Já se klaním k tomu tu Otavu dojet a nepřelejzat. O tom se ještě bude hlasovat a pak hádat. A s tou vodou jme měli kliku že týden pršelo a jak sme přijeli tak přestalo. Byla to prdelní klika a hned 2x. Ale stalo se nám to i na Ohři asi před 10lety. No jestli přijedeš v dubnu tak se tam můžem domluvit na tu Otavu. Čolek i Bootsman tam budou taky a Míla tam veze lodě, takže ideální stav něco probrat a naplánovat. Samozřejmě sem ti chtěl taky poděkovat za trefné připomínky a opravdu si vážím zkušených a dlouholetých vodáků od kterých mohu aspoň něco pochytit. Žádnej hotovej vodák z nebe nespadl. Díky

Nemas za co :D

Čolku tak teďka by ta Doubrava konečně šla? Škoda že ještě nemůžu, vzal bych Pračku a hurá na ni. Ani není taková zima. Co ty na to?

AhojTed' tu teče všechno,Doubrava,Klejnárka,Vrchlice.Kdyby se někdo přidal,tak bych jel na Klejnárku.

Čolku kdybych mohl tak tam dneska odpoledne sem, to mi věř. Mám pěknej absťák. A na vodu budu moct až v létě. No a na zamykání Doubravy se mnou počítej.

Prosím prozradíte mi co je to vak ?? Slyčím - čtu to poprvé a nedokážu si představit, jak to vypadá...:)Díky

Představ si , že do proudu strčíš igelitku. Nateče ti do ní voda. Tak teď to samé, ale z odolnějšího materálu , na šířku řeky.Funguje to tak že přitékající voda ti to "nafoukne" do de facto velkýho válce a vytvoří překážku pro smu sebe. A máš jez jak prase. Mrkni se na google. Je tam dost obrázku :)

Pekosi vak neboli lodní pytel. Je válcovitého tvaru z nepromokavého materiálu a uvnitř pogumovadý. Prodává se o oběmech 10 - 80 litrů, dále i nízkooběmové pro osobní věci tal, foťák atd.Uzávěr je ve většině typů stejný a to srulováním vrchní části a následně zapnutím jako u např. ledvinky. Vznikne nám tím ucho za které se vak nosí. Vaky s větším oběmem mají popruhy jako batoh. Praktická, dobrá věc do lodě. Snadněji se s ním cestuje vlakem než s barelem. To je asi vše co ti k tomu mohu napsat.

Anebo ještě je vak, který stčííš do špičky/zádě lodě a nafoukneš. Slouží jako ochrana před potopením. Ale Pekos myslel ten vak v jezu, dle obsahu článku a diskuse :)

Ježíši !!! ja to tu po sobě čtu a vidím chybu až teď. Mílo, jestli to jde nějak opravit, prosím o to !! VAK je na DLOUHÝ VSI !!

Wolfino! Jak jsi přišel na to, že na Otavě je špatná infrastruktura? Hospod jak maku a výbornejch.

A kempů také dost a dobrých. Nikde nenajdeš lepší kemp, než Katovice, nebo Střelské Hoštice, Vojníkov, klasika Štekeň... Jen Putim pokulhává, teda spíš je dost zlá, to je lepší jet do Písku na plovárnu

Čtěte prosím článek pozorně, než se do mě budete všichni pouštět. Inkriminované kempy jsou zrovna v článku zmíněny a doporučeny. Ja se znova zopakuju, že je to psáno pro lidi, co jezdí přeplácánou Vltavu, kde je kemp na každém kroku. Infrastruktura je špatná proto, že si do ty hospody musíš zajít do vesnice, s tím , že oboje musíš najít. Nám to připadá normální, ale člověk rekrutovaný z Vltavy očekává fullservis v kempu.

Zasláno: 11:19 13. 2. 2013

My sme jeli Otavu 2007 a 2012 a Kemp Na soutoku v Putimi byl vždycky super a udělali nám za lacino i topinky, nemůžem si stěžovat...

Zasláno: 09:20 20. 2. 2013

Same, pak ale nezbývá nic jiného, než se radovat z toho, že se konečně kemp zlepšil, a rozhodně se tam při příležitosti zastavit :)

Zasláno: 19:24 23. 4. 2014

Ahoj Volfino,článek co jsi psal o Otavě,fakt se mi líbil.Chystáme se tam letos s dětma a tohle si vytisknu a beru sebou jako průvodce.Doplnuješ to fotkama,opravdu moc chválím.
Ahooj Tomáš

Zasláno: 11:57 26. 8. 2014

Nedávno jsem potkal kamaráda vodáka a zavzpomínali si jak jsme sjížděli dřív řeky a po chvilce jsem mu říkal že bych to zas po letech zkusil sjet a on mi povídá ani to nezkoušej byl tam můj známý otřes a hrůza platí se zato že jedete po vodě vlastní lodí pivo cena podél řeky 40kč samý securité a práskáči zloději špína placení parkovného a předražené jídlo tak takovou pohodu to nemusím a rad si zavzpomínám na vodácké dřívější časy.

Zasláno: 17:09 4. 9. 2014

Lesono, samozřejmě, není to co bývalo, ale pořád se to ještě dá (mimo Vltavu v sezóně). Nevěř tomu, co někdo slyšel, že bratranec jeho švagra to viděl :-D

Zasláno: 09:45 12. 7. 2015

Moc hezky napsané. Jezdim Otavu už přes osm let každej rok a pokaždé si to užívám stejně. ;)

Zasláno: 16:03 9. 10. 2015

Ahoj,
díky za podrobný popis řeky a jezů, zavzpomínal jsem si :) Pokud mohu, dovolil bych si případně jen aktualizovat nějaké informace o jezech z roku 2015 (návod je zřejmě tak z let 2011 / 2012)?

V Horaždovicích je fajn kemp hned za jezem po pravé straně. Pivo nic moc (Holba), ale upravená louka se vzrostlými stromy a romantickým náhonem k vodní elektrárně. Je zde klid (je to na druhé straně, než je městečko), tekoucí voda (WC i sprchy), ale obsluha by zasloužila nafackovat za absolutní nezájem o lidi a aroganci s jakou vám prodají za 30 Kč vstup do polofunkční sprchy, kde je už dávno vyčerpaná teplá voda - solární ohřev (ověřeno 2 roky po sobě), škoda.. Pokud půjdete do sprchy ve dvou lidech, spíš si zakupte jen jeden vstup, bohatě to postačí na 10 min očistu.

Jez v Horažďovicích
Se dá sjet vpravo (před náhonem do elektárny), nebo vorovou propustí uprostřed (tady je asi 60 cm dřevěný schod, ale s dobrou plastovkou, nebo na nafukovačce, bez problému)

Jez Svaté pole
Je to malinká kaskáda se 2 jezy / jedním schůdkem. Za nižšího až středního stavu vody se dá krásně sjet vlevo na hlavní vln+, ale doporučuju spíš těžkého kormidelníka a lehkého háčka, nebo sjet single, jelikož na prvním jezu do trochu zaleje loď, pak se musíte obloukem vyhnout kamenům nalevo a přistát hned pod nimi u levého břehu a loď vylít. Druhý jez hned po 100 metrech je už klidnější, spíš takový schůdek.

Kemp ve Strakonicích nedoporučuju, je moc hlučný, blízko hlavní cyklostezky, městské promenády a dětských hřišť. Sprchy jsou v dezolátním stavu, jídlo je mdlé a hotovky předražené vzhledem ke kvalitě a všude je cítit přítomnost nenechavých ručiček našich hnědočeských spoluobčanů. Výše po proudu i dále po proudu je to zase v pořádku...

Pětikolský jez (ve Strakonicích pod hradem)
Vystoupení z lodi a přetažení jde jen nalevo, ale schůdky bývají hodně často obsazeny hnědočechy, kteří nepochopili, že schůdky slouží vodákům a nikoliv k chytání bronzu. Doporučuju nenechávat žádnou bagáž ani na minutu nehlídanou!!!

Minimálně od roku 2014 má jez skutečně dřevěnou šupnu pro spouštění lodí, ale chce to přivázat na lano s délkou minimálně 20 m (nepřeháním, 10 m nám stačilo do půlky), nebo běžet vedle šupny po schůdkách a loď držet na kratší šňůře. Pouštět ji nedoporučuju, neboť je to fakt vejška a dole je vytvořen jakýsi schod (betonové molo lehce pod úrovní hladiny), takže se dá vcelku dobře nastoupit.

Jez Na křemelce (na konci Strakonic za mostem)
V roce 2015 byl jez kompletně zrekonstruován. Vlevo má vorovou propusť (retardérku) s kartáči na dně (obdobně jako v Písku za plovárnou, nebo v Krumlově pod hradem), které výrazně zpomalují pohyb lodě a za nižšího stavu musíte skoro píchat, abyste ho projeli a nezastavili se. Je vhodný i pro začátečníky, dole nebyl skoro žádný vracák ani vývar.

Jez Slaník
Za nižšího stavu vody sjízdný propustí (asi 50 cm dřevěný schod).
Od jara 2015 je nově budován kemp na příjemné louce (částečně kryté stromy) s kompletním zázemím (kiosek, sprchy, splachovací WC, pitná voda, elektřina). V polovině léta 2015 byl cca měsíc před dokončením, nicméně už částečně funkční. Majitel i obsluha (v zatím improvizovaném kiosku) byli velice příjemní a s nadšenými plány na dokončení. Zde se těšíme na příští rok :)

Jinak za Slaníkem je delší úsek trochu pusto, funguje jedna hospoda (cca 700 m za kempem vlevo - v pravotočivé zátoce u cedule), ale zde mají jen základní pivo, limo, nanuky, brambůrky a snad řízek. Hospoda funguje denně až od 14 hod. což je škoda, spousta lidí ji mine zavřenou!!!

Kemp je Štěkni bývá dost plný a jez obložený místními, co taky občas posedávají po schůdkách a jsou velice udiveni, když jsou požádáni o uvolnění z důvodu vytažení lodě. Na sprchy jsou fronty. Pozitivem je pitná voda z venkovních stojanů. Obsluha v kempu je extra pomalá a rok od roku se to nezlepšuje. Sortiment velice omezený a žádné teplé jídlo. Zkuste raději hospody ve vsi, je to příjemná 10 min. procházka po málo používané asfaltce mezi baráčky (asfaltka končí u kempu, tak není moc využívána), případně COOP na návsi (15 min).

Zátavský jez
Pokud si ho dobře přiřazuji a je to ten kamenný jez, kde jsou nalevo rozesety romantické chatičky, tak ten se dá za nižšího až středního stavu vody sjet i na otevřené kánoi u pravého břehu bez problémů. Dole budete jen možná trochu vysávat vodu, ale žádná tragedie to není

Kemp na soutoku v Putimi
Vřele NEdoporučuji na přespání. Z vlastní zkušenosti (2 roky po sobě a spousta stížností předtím) je majitel velice arogantní člověk, nechává lidi naházet peníze do jukeboxu, který pak vyřvává i do časných ranních hodin na celý kemp. Jediný dálkový ovladač má právě jen majitel a výčepní v jedné osobě. Domluva s ním není možná!!! Při minulém přespání jsem měl již vytaženu sekeru na přeseknutí elektrické šňůry ve 3 ráno (přespávali jsme napoprvé i s menšímu dětmi). Naštěstí to asi munutu před dorazením majitel vypnul a zřejmě ten den zavřel!!! Jídlo je vcelku chutné a porce i ceny mírně nadstandardní, jen si musíte ohlídat, že právě vynášené jídlo z kuchyně na verandu je vaše, jelikož nemají vůbec žádný systém na výdej jídla (nedávají se pořadové lístky, ani účtenky, ani se nikdo nezajímá kde sedíte, když u okénka objednáte a zaplatíte jídlo).

Do Písku je to pěknej volej, ale zase pěkné údolí připomínající Berounku a není to tak daleko. Za hodinku pohodového pádlování se před vámi objeví písecká plovárna a jez. Mimochodem jez je rekonstruovaný, má mírnou retardérku, která je vybavena zpomalovacími rohožemi, takže projet to je hračka i pro nezkušeného, ale v Písku se většinou končí. Při dostatku času doporučuju projít se od jezu po levém břehu cca 20 minut ke starému kamennému mostu a vodní elektrárně, ten výlet za to stojí :)

Jinak je Otava velice krásná a vcelku neobjevená ne-vodáky a na několika místech cca do poloviny cesty jsou i občas zavěšené lana použité jako houpačky/skákačky do vody pro děti. Vždy jsme tam minimálně půl hodiny stvrdli, ale není kam pospíchat :) Snad se zas povede se na ni v létě podívat.

AHOJ,
Dylan