Berounka | 172 cm |
Dyje | 92 cm |
Jizera | 58 cm |
Ohře | 196 cm |
Březen 2025
|
||||||
Po | Út | St | Ct | Pá | So | Ne |
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
31 |
01.01.24 | NEJRYCHLEJŠÍ ON... |
01.01.24 | POTŘEBUJETE NAL... |
01.01.24 | RYCHLÁ A JISTÁ ... |
01.01.24 | RYCHLÁ A JISTÁ ... |
Dobrý den, byli jste na mnoha místech podvedeni a tentokrát hledáte čestného člověka, který...
SPECIÁLNÍ NABÍDKA PŮJČKYDobrý den, jsem JIRI JAROS, poctivý soukromý věřitel poskytující rychlé půjčky do 1...
SPECIÁLNÍ NABÍDKA PŮJČKYDobrý den, jsem JIRI JAROS, poctivý soukromý věřitel poskytující rychlé půjčky do 1...
SPECIÁLNÍ NABÍDKA PŮJČKYDobrý den, jsem JIRI JAROS, poctivý soukromý věřitel poskytující rychlé půjčky do 1...
Očima Bootsmana
Je sobota ráno půl šesté a už se převaluju v pelechu a nemůžu se dospat.Jak říká Karolina su magor. Zbalím si hydro a další propriety a moje láska mi zatím s péčí jí vlastní chystá snídani a svačinku. Ještě mi popřeje úspěšnou plavbu,zamává z okna když startuji našeho letitého motorizovaného oře.
Vyrážím směr Česká Třebová kde přiberu Dandyho a Silvu a dál už jedeme směr Seč za doprovodu starých rockových fláků a jelikož fungují repráky jen vzadu tak probíhající rozhovor Silva moc nepobere ,ale zato má soukromou diskotéku. Silvo promiň,ale vážně platí to že čím starší auto tím hlasitější musí být radio :-) .
Po příjezdu do Seče se k nám přidává Čolek a celá partička pak sjíždí pod přehradní hráz. Tady se pomalu ale jistě z pohledu na počet přibývajících aut stává z původně zamyšlené komorní akce slušná masovka. Při pohledu do koryta řeky se nabízí myšlenka „co tu budu dělat“,v korytě nic není.
Je čas převézt jedno z aut do cíle.Podaří se mi slušně zakufrovat,ale jak říkala maminka líná huba holé neštěstí,a proto se začínám raději místních ptát „kudy – tudy“.Pak už jen návrat na místo zahájení splutí,ale již jinou cestou.Voda už teče, a teče nádherně. Tak žádné otálení a šup na vodu.
Díky tomu že se nastupuje individuelně tak se celá ta masa vody chtivých rozplyne a nenastává obávaný špunt z lodí.
Voda je jedna peřejka za druhou,ale nic záludného to zase není, prostě taková ta pro mě oblíbená kochací řeka. Ano jsou k vidění i posádky padlé v boji s vetšími kameny v proudnici, ale mnoho jich není. Nastává první a vlastně i poslední olej tvořený vyrovnávací nadrží v Padrtech. Není to ale moc dlouhé ploužení, tak 400 až 500 metrů.
Zde přistávám a jako ostatní,tedy téměř všichni přenáším,protože na skok z 5metrů vysokého kolmého jezu prostě nemám.Jen partička kajakářských hopsíků předvede svůj um k potěše přihlížejících.
Je chvilka pro první dojmy, dohledání lidiček co jsem je skoro půl roku neviděl, společné pózování pro foto a kapku toho rumu.
A zase hups na vodu. Míla byl při pauze moc rychlí a mizí i s děvčaty v dáli. Přede mnou se objevuje první ze tří pro otevřenkáře sjízdných jezů,no spíž jízků s šikmými spádovými deskami. Banda kajakářů mi svými průjezdy ukazuje pěknou cestu při levé straně se zatáčkou napravo uprostřed jízku s následnou vlnkou na výjezdu.
Pěkně si to užívám a to dvakrát,bo mám možnost svézt ještě jednu loď. Sem tam je vidět i posádky,které to zaplaví a to definitivně. Většina volí cestu při pravé straně,kde se žádná vlna pod jízkem netvoří a tak se nebezpečí zalití dá pohodlně vyhnout. Po pár set metrech už je k dispozici hospůdka v Bojanovicích s obligátní klobásou z udírny.
A zase kecy o tom jak je to pěkný a že to teče,no prostě pochvala pro Ronováky za to jak to pěkně vymysleli a zmákli. Začíná trochu poprchávat a tak raději zase na vodu ohřát se pohybem.
Voda je o malý kousíček pomalejší protože údolíčko se rozšiřuje ale furt to teče. Přichází další sjízdný jízek ,série peřejek,blbnoucí kajakáři a hle krysa a vylévání a pak už ten poslední jízek
a poslední pár set metrů a je tu cíl plavby v Mezisvětí.
Spokojený přistávám s ostatními a děkuji vodáckému božstvu za ten pěkný den na vodě. Vracím Mílovi loď,stahuji hydro a dělám si pomyslný zářez za další kousek spluté řeky. V hlavě už mám jasno pro příští rok – vrátím se sem.
Pak už jen hurá nahoru k autíčku a pokus v Seči se najíst. Omyl jídlo není, v celé Seči nefunguje jediná hospoda kde by bylo něco k snědku. A tak se loučím s Čolkem,který nabere směr západ a já s Dandym a Silvou vyrazíme na východ. Cestou mě napadá spásná myšlenka. Zavolám Karolince jestli by mi něco dobrého neukuchtila. Láska moje je rychlejší a skoro jako vědma mě dostává odpovědí že bůček,pečeně jsou v troubě a špenát s bramborovým knedlíkem budou na šestou taky.
Co víc si přát ? Den jako splněný sen… Bootsman
článek převzat z webíku Old man´s Clubu
Přezdívka: | |
E-mail: | |
Prosím opište text: | |
Komentář: | |