24 srpenec. No nevím zrovna jestli se to dá nazvat plavbou,ale řeka to je takže asi ano.Ráno jsme zabalili saky-paky a hupsli jsme do Karosy,která nás převezla k řece  Rhôně.Tedy přesněji k jednomu z jejich ramen v déltě.Říká se tomu tady malá Rhôna. No „malá“ tedy zas až tak není.Šíře splouvané části se pohybuje mezi 100-200 metry . Takže něco jako užší úseky Vltavy v Praze a s podobným průtokem. Jen je to všechno tak nějak víc placatější.

Vodní díla mimo přívozu a spousty kotvišť tady nenajdete.Ale komáry jo a ve velké množství.Dobrá rada pro ty co se někdy vydají v mých stopách,tak jako já jsem se vydal v stopách těch co zde byli přede mnou:“Né pes,ale repelentní přípravek je nejlepším přítelem člověka :-) „. Ale jak jsem se posléze přesvědčil ne pokaždé je to pravda. Jura nás předem upozornil že tam jsou a jejich dost,ale když fouká směrem na moře tak je bestie bodavý není vidět.

Ale teď už hupsnem na hladinu Rhôny.Lodě dáváme na vodu u jednoho z mnoha stavidel,které tady fungují pro zavlažovací kanály, bo francie je na rejži skoro soběstačná,ale rejže je jak známo rostlina uchlastaná.Na břehu byl do našeho příjezdu rybář,kterého horda čechů a moraváků vyvedla natolik z míry že balí nádobíčko a volá si odvoz.Marně mu Jura plynnou francouzštinou říká že si lodě popotáhneme pár desítek metrů.No nic,řeka je naše.Po pár minutkách frantík i s Au revoir (or´vuar) mizí se svojí madame k obědu.My s lehkou brízou v zádech nabereme směr jih.

Po pár desítkách metrů jsme u přívozu,zrovna jede a tak nám posílá malé vlnky proti přídi.Je zapotřebí zabrat a překonat plavební dráhu přívozu celkem svižně,protože přívoz tady má tak deset minut a jede zpět.A už nám taky posílá vlnku z druhé strany.

Jsme tady vlastně v oblasti přírodní rezervace Camargue a tak se těším že během plavby uvidím zdejší koně a vyhlášené býky,tady chované na nekrvavou formu koridy.Po ujištění od Jury že bejci do vody nelezou připlouvají holky z dračích lodí W.I.L.D. of Prague k břehu jen na dva metry.Jedno z těch monster na břehu se rozbíhá směrem k nim a takřka na poslední chvíli zastaví na hraně,odfoukne si až to zvedne oblak prachu.

Já už to skoro viděl tak že tu skoro tunovou mašinu mají v lodi a jak se tak koukám kolem je nás víc co si to mysleli taky.No nic popojedem sotva padesát metrů a tam se ty bestie v poklidu koupou ve vodě,jen je mezi nimi a námi chatrný plůtek ze starých laťovek. A pak prej že neplavou.Plavou a dobře.Tak raději dál.Co kdyby si to náhodou rozmysleli.Ona sice taková korida ve vodě nemusí být nezajímavá,ale všechno taky nemusím vyzkoušet.

Řeka jako taková moc příležitostí ke kochání se krajinou nedává,konec konců jsme na placce u moře.Břehy nejsou sice strmé,ale pro změnu jsou zarostlé skoro neprůchodnými křovinami.Ale i tak jde pokukovat po volavkách a jiném ptactvu.V místech kde křoví není jsou obvykle k vidění polodivoká stádečka camarských koní.

Občas vám hodí vlnu projíždějící parníčky a jachty,a to od těch 4metrových až po obludu co měla k 25metrům.Ne že by nebyli větší ale na řece je člověk nevidí každý den.

To jsou pak vlny výživné,ale ty co jdou zpět od břehu jsou nevím proč větší a zákeřnější.Pomalu se dostáváme k cíli plavby a tím je ústí řeky do moře.

Jdem si na chvíli oddechnout na břeh. Pak,protože na líné vodě jsme se věnovali i opalování bledé kůže,jsi bereme vesty a vyrážíme na kanoích kousek na moře.Tím kouskem míním tak maximálně 200 metrů.V ústí řeky a kolem vlnolamů se tvoří až dvou metrové vlny.

Vybírám si ty menší,tak kolem metru a jdu se pohoupat.Na moře to jde až na vlnění pod zadkem celkem lehce.Jo nazpátek je to pěkná makačka,protože za prvé vítr fouká od pevniny,za druhé jedeme proti proudu řeky a za třetí vlny nás mají tendenci odnášet na vlnolam. A tak to co trvalo pět minut tam,trvá nazpět dobrých 20 minut úporného pádlování. Končíme na malé pláži na řece.Chce to pivo – padne jedno z posledních.Dobrá plavba,holt zase něco jiného.

Foto:Bootsman,Kouda