Ahoj vodáci 

Nebojte se,nebudu psát na pokračování i nadále a dělat z toho  ORDINACI V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ.Jen bych rád zmínil ještě nějaké věci a postřehy,které jsem v prvním článečku  zapomněl  a  nebo chyběla návaznost.První část byla taková odlehčená,ta druhá vyzní asi trošku vážněji.

Nejdůležitější pro začínajícího vodáka jsou první splutí,kde  a hlavně na čem. Na Pádlu se o tom psalo  a diskutovalo  kolem článku  JAK VYBRAT LOD‘ PRO ZAČÁTEČNÍKA  (2.3.2010)  Můj názor je ,že si vás lod‘ vybere sama.Tomu je  tak  ale za předpokladu,že máte možnost bez větších problémů pár typů prubnout.Jak jsem napsal v prvním článku,moje vodácká prvotina se uskutečnila na nějaké laminátové  lodi typu Vydra.Připadala mi tehdy strašně vratká,dnes bych to už viděl jinak.Samozřejmě Vydry nejsou lodě,kde jak se říká nadneseně kormidelník vstane a jde pohlavkovat háčka. Většinou (podle jednotlivých výrobců) jsou to skutečně vratší plavidla,ale zase o to víc točivá,rychlá  a manévrovatelná.Je to jen o zvyku a rychlosti učení toho kterého adepta vodáctví.Když mě náhoda po víc jak dvaceti letech přivedla zpět na VODU,bylo to na plastové Tydře,která (alespoňˇ podle mého názoru) také není zrovna vzorem klidného plavidla a opět jsem s tím neměl žádný větší problém (malý ano),jen jsem ještě samozřejmě neměl ani špetku citu pro to,abych ji dokázal z pohledu začátečníka ocenit a nebylo hlavně s čím srovnávat.Dále už to bylo ráz na ráz.Plastová  Canoah Turismo,laminátová Viki  Sodomka,na pár měsíců jsem vlastnil  plastovou celootevřenku  Rainbow Apache,projel jsem si několikrát  Lochnesku od Noe. Největší dojem asi na začátečníka udělá C.Turismo,která je velmi stabilní a přitom i lehce kormidlovatelná.Na volejnatou střední Sázavu si ale vezmu radši  Lochnesku,je rychlejší a tolik se na klidné vodě nenadřete. Jenom krátce zmíním rafty –dle mého laického názoru jsou to plavidla pro zkušenou sehranou posádku, určená k sjezdům rychlých náročných řek,na Sázavě,Vltavě a jiných našich turistických řekách  nemající opodstatnění a povětšinou převážejí jen  nasáklé posádky od kiosku ke kiosku.Jediné plus ve vodní turistice je snad v tom,že si na nich mohou užít pomalé pohodičky rodiče s dětmi.Tolik asi k lodím z pohledu začínajícího vodáka,nemusíte se mnou souhlasit,je v tom možná dobrý námět do diskuse.

Rád bych zmínil kamarádství na vodě a úpadek takové té vodácké  solidarity.Není tomu tak jen ve vodáctví,postihlo to i neorganizovaný tramping a dokonce už i pěší a cykloturistiku.Opět už slyším hlasy hovořící o půjčovnách,cestovních kancelářích atd. Část pravdy tito namítající samozřejmě mají,ale co řeknou třeba na ten „čundráckej“ tramping?  Tam se to, co se občas děje určitě nedá vysvětlit působením nějaké půjčovny, nebo cestovní kanceláře. Já si to vysvětluju tak,že dnešní rychlá doba a dravost degeneruje  lidské chování jako takové celkově.Je to ústup od základních hodnot,ostré lokty a nespravedlnosti s tím spojené,lidé jsou opatrnější v navazování kamarádských vztahů (třeba právě na řece,nebo někde ve skalách při trampu) a když úplně odbočím,podívejme se co se děje už na Základních školách,tam ty dnešní mládˇata  dostávají občas taky pěknou školu života už od útlého mládí.Už se ani nepodivím,když třeba na Stvořidlech potkám prapodivnou partičku odredovaných  takytrampů,kteří sice neumí rozdělat po dešti  ohenˇa postavit si z lesních  materiálů provizorní funkční přístřešek,většinou by ani nezvládli uvařit v kotlíku polévku z pytlíku,natož poctivou  bramboračku,ale zato umí  ubalit perfektního jointa a provizorní vodní dýmku z pet flašky udělají na počkání.Co ale takoví   „čundráci“  dělají  na tak dříve ryze trampských a vodáckých místech? Co je tam táhne? Vždyt‘ naprostá většina z nich  neumí trampské písničky,nevědí nic o klasickém čundrování ,neumí se v přírodě chovat,pohybovat -  to není prostě jejich šálek kávy (nebo čaje?)  Tím se můžeme vrátit  k  tématu  a  myšlence,co  dělají na řekách určité skupiny  takyvodáků?!  Co táhne  některé partičky k vodě,když by to ve svém rodném městě a nebo  vísce měli daleko pohodlnější,  pár kroků od domova  v hospůdce  při sledování   sportovních přenosů a nebo na zábavě či diskotéce? Četl jsem v některém článku označení – splouvači z nudy.Trefné!!  Použil jsem  několikrát  výraz  takyvodák,ale popravdě  jsem na něj  trochu  alergickej,protože  jsem  si toto  označení  vysloužil  párkrát i  já (v reakcích na mé články v Hydru) a  já  určitě  splouvač z nudy,nebo  takyvodák nejsem.Baví mě to,líbí se mi to a mám to čím dál, tím víc raději a pořád se učím. To,že člověk  občas dělá něco trochu jinak ,někdy  třeba i špatně  z něho ještě nedělá rušivý  element  a  kdo z těch kritiků byl dokonalý od svých úplných začátků?Mám ještě ze starých dob pár kamarádů , kovaných trampů  a ti to mají  oproti vodákům lehčí v tom,že když si chtějí užít čistou ryzí romantiku tak prostě vyrazí do míst,kde už je to pro výše zmíněné týpky natolik drsné a nepohodlné,nebo vzdálené,že tam prostě nejdou.Vodák v létě to má mnohem horší,na turistických vodách není úniku.Četl jsem na vodáckých serverech dost názorů  ve stylu:  „na vodu už jezdím jen na jaře a na podzim“.Týká se to samozřejmě povětšinou nejfrekventovanějších toků,ale proč právě takhle? To už za chvíli ta komerce ubije vodákům nejkrásnější období v roce?Když už o té komerci píšu,tak ještě jeden z postřehů z červencové Sázavy z volného tábořiště v Soběšíně,na kterém jsme jednu noc přespávali.Pár vozidel vyklopilo  skupinu cca 30 lidiček  povětšinou ve žlutých tričkách s logem Sokol,vzápětí začala tato skupina  stavět stany  a poté část vyrazila  do hospůdky na protějším břehu,část  zůstala na tábořišti a věnovala se volné zábavě.Všichni byli v poho,jak na tábořišti,tak v hospůdce,kam jsme dorazili hodinu nebo dvě po nich.Ráno jim dodávka  s vlekem dovezla asi 15 plastovek,uklidili po sobě a i když evidentně spousta z nich v lodi seděla asi  poprvé,celkem spořádaně a v klidu vypluli.Početná to skupina,ale nikoho nerušili a chovali se k okolí i přírodě ohleduplně.Označit je za vodáky (nebo většinu z nich) by asi nešlo,ale splouvači z nudy a takyvodáci to nebyli.Prostě jen parta sportovně  založených lidí si přijela prubnout, cože to na té vodě vlastně je.Tím jsem chtěl říct,že je není možné házet do jednoho pytle a že i naprostý „vodácký zelenáč,pádlem nepolíbený“ ,vybavený půjčovnou může být na řece s vodáky a přitom nebýt tím podnětem,který vás bude nutit brát si dovču na vodu až v Září.Jenom v Kutné Hoře znám celkem početnou skupinku lidiček (vodáků),kteří ani jeden nevlastní žádné plavidlo (vlastně až na jednu Pálavu),na vodu jezdí několikrát ročně a půjčují si veškeré vybavení.Většina z nich tak činí proto,že nemají Titaniky kde uskladnit,jiní se nechtějí se vším tahat a dopravovat vše po republice tam a zpět.Tito vodáci to těm pravověrným také určitě nekazí.Co ale s těmi sjížděči z nudy? Nevím a asi to neví nikdo.Možná jen to staré,byt‘ trošku přerobené heslo  „máme hole v ruce“,až jednou, někde ,někomu ta trpělivost dojde.

Ještě k tomu kamarádství a solidaritě.Při diskusích  např. na Raftu nebo Hydru se sem tam objeví příspěvek do pranice.Zrovna na Raftu celkem nedávno proběhla diskuse pod názvem  „Velké díky“,kde vodačka „děkovala“  čumilům v Sušickém kempu  za to,že ani nehnuli brvou,když kolem nich profičela topící se v silném proudu a volající o pomoc chvíli poté,co se s kolegou cvakli někde nad kempem.Samozřejmě hnedle dostala céres že byla bez vesty (ač  to bylo celkem zasloužené ,obzvlášt při tom stavu vody –téměř 1SPA) a teprve poté se diskutující věnovali otázce ,cože to bylo za voly na tom břehu,že neudělali vůbec nic i když ta vodačka volala o pomoc.Potom ale přišly opravdové šlehy-jeden diskutující dokonce napsal něco ve smyslu toho,že když už ta vodačka neměla ani vestu,tak nemá cenu někoho takového nezodpovědného  zachran’ovat  a vystavovat se sám nebezpečí,neb vlastní rodina ho potřebuje víc.No,přeju mu,aby až jednou nastane situace a on bude potřebovat pomoc bližního svého nebyl ten bližní stejný trotl jako on.Jsou zde samozřejmě nějaká pravidla bezpečné záchrany,ale v tomto případě stačilo hodit házečku,špagát nebo nějaké lano,popřípadě vzít první lod‘ s pádlem která ležela nejblíž a tu holku jednoduše vytáhnout.Věřím,že naprostá většina opravdových vodáků by něco podnikla,holka prostě měla asi smůlu na splouvače z nudy. Nebo si to fakt jenom maluju a trend  lhostejnosti a nesoudržnosti  už je daleko větší,nežli tušíme.Co  myslíte vy??

Dlouholetí vodáci nostalgicky  vzpomínají  na doby,kdy v každém kempu nebo tábořišti  zahořel ohýnek a kde se za zvuku kytar družili a radovali až do rána party z celé republiky,všichni se zdravili na vodě Ahoooj,každý byl ochotný tomu druhému pomoci kdykoli a s čímkoli.Nevím,nemohu posoudit,jsem vodákem krátkou dobu,poznal jsem vodáky fajné  i  ty druhé,ne moc fajné,poznal jsem sjížděče z nudy  i ty,jenž to chtěli jenom prubnout,ale neškodné.Nějak spolu na těch řekách vycházet musíme,ti ostřílení by k zajícům měli být otcovštější a vlídným slovem  jim ukazovat správný směr.Ono i takové : „ty magore,musíš víc přitáhnout“,nebo : „zaber,lemro“ , pronesené v kamarádském duchu tím správným to’nem  dokáže jak naučit,tak i vštípit  a přitom neurazit. Já to měl v tomto směru  na jednu stranu lehčí,na druhou těžší.Pádlovat v deblu jsem začal se svým malým  synkem,co děláme  špatně na mě hulákali ostřílení  kamarádi z lodí okolo.Každopádně mi už lod‘  jede tam, kam chci já a ne ona,zastavím kde a kdy potřebuju a třeba už není daleko doba,kdy se budu moci hrdě nazývat kormidelníkem.Zatím ale pořád ,jako i třeba jediný z bandy na vodě raději přetáhnu když se na to necítím,nežli bych svého synka a sebe vystavil zbytečnému nebezpečí.Ještě nemám tolik najeto,abych si mohl dovolit některé sjezdy a divočiny jako ti pokročilejší.Když pádluju sám,tak jsem samozřejmě odvážnější.Jak bych jinak ty zkušenosti nabral.Závěrem už snad jen popřeju všem,co jsou vodáky krátce,at‘  vydrží.Výsledky se dostavují v jednoduché rovnici – čím víc najezdíš,tím víc se naučíš,poslouchejte rady těch,co mají nakormidlováno  a jednou třeba taky „budete dávat to,co bylo dáno vám“.(to mi moc hezky  napsala Katie -díky).

Tímto navazujícím článkem jsem se z toho myslím už vypsal a budu rád,když se kdokoli připojí a napíše jak začíná a nebo začínal on,nebo ona.

Tak   AHOOOJ   Čolek

P.s.Pro kajakáře: Mám vás rád,jste většinou fakt borci,jezdíte jako d‘áblové a pokud někoho v článku  prvém  JAK SE ZAČÍNÁ NA VODĚ /1   zarazilo mé několikeré zmínění kajakářů v zrovna nelichotivých přiblíženích tak vězte ,týkalo se to pouze  skupiny  3 a pár kusů z dvojky. Pro skupinu  2 a 3 (kdyby to nepochopili)  - toto nejsou školitelské články,ani lobování za cokoli,je to jen výlev a postřehy začínajícího vodáka,který možná za nějaký čas bude vidět spoustu věcí jinak.                           

Možná taky ne!!!

‚

Ahoj, už jsem tu nějakej ten pátek registrovanej uživatel a ještě jsem nenapsal ani řádek, tak to teď změním, protože tenhle článek je mě velice blízko. Na vodě jsem byl poprvé v roce 2002, byla to Sázava a jeli jsme tenkrát ze Zruče, byli jsme čtyři, z toho já a ještě jeden kamarád poprvé.Nebudu tu popisovat moje první nalodění, protože to si každej pamatuje velice dobře z vlastní zkušenosti a akorát vzpomenu na to, že mě na tý plastovce dost chyběli nějaký boční plováky, něco jako když jsem se učil jezdit na kole a jupík měl vzadu ty postraní kolečka:-) Tak a teď k tomu co jsem chtěl původně, takže během dne stoupla tenkrát voda myslím skoro o dva metry, takže jsme v Kácově ukončili jízdu a tím mojí první vodu. Od té doby jsem až do letošního roku nikde nebyl a opět jsem se dostal na vodu až s mojí mamkou, která díky svému příteli už nějakou tu vodu měla za sebou a vyrazil jsem tedy směle na Vltavu ze Soumarského mostu. Bohužel jsem vyhrál naprosto logicky místo zadáka, protože můj háček sice na vodě byl vícekrát než já, ale vždycky jen jako háček a tak proto, že prej umím jezdit se vším, tak to bude pro mě hračka(tady odkážu na Divnýho Brouka a jeho článek "jak jsem nastupoval do kanoe", protože to bylo hodně podobný) Po nějakém tom kilometru narážení do břehů a krásných otoček o 360 stupňů jsem konečně přišel na způsob jak loď udržet v nějakém směru a mohu říct, že v tu chvíli jsem byl naprosto pohlcen řekou a tím, že po ní jedu a to tam kam chci a ne tam kam chce ona:-) Od té doby jsem letos stihnul splout několik dalších úseků řek a to Sázavu, Otavu, Lužnici, Vánoční Lužnici a ještě Vltavu z Lenory a z Rožmberka, teď 2.1.2011 nás čeká Otava ze Strakonic, tak doufám, že to vyjde:-) Ke všem těm zážitkům bych chtěl dodat, že nejlepší letošní voda pro mne bylo Zamykání Otavy(řeka byla opravdu nádherná a podzimní krajina měla velikou spoustu krásných barev) a Vánoční Lužnice a to z toho důvodu, že tam nikdo neřval, nikdo nebyl opilý na mol a všichni tam byli jako velká banda kamarádů. Přídám se k Čolkovi s tím, že jednou možná budu kormidelník a budu sjíždět třeba i divočejší vodu, ale i kdyby ne, tak zážitky z klidně tekoucí vody jsou super a když kolem není moc lidí co si pletou řeku s hospodou, tak je to o to lepší. Přeji všem hodně štěstí, zdraví a spoustu krásných říčních kilometrů do nového roku a třeba se někde potkáme:-) tak Ahoooj.

Ahoj Filipe, díky za tvůj komentář, pošleš li fotky, uděláme z toho článek na hlavní stranu.

Mílo !A co zavést rubriku "jak jsem začínal" ?

Ahoj Mílo, nemyslím, že to je na nějakej článek, spíš jsem se chtěl připojit k Čolkovi a jeho zamyšlení.

Filipe Čolek je tedka často zamyšlenej, to víš není kde jezdit a jaro je daleko. Viď Čolku?