Můj vodácký rok

Tak a už píšu o poslední řece,houby poslední ale ty další už tu byli popsány – akce jako zamykání Doubravy a Poslední plavba Pádla.

Většina z Vás už taky začíná pociťovat abstinenční příznaky,které se projevují i takovými nesmysly jako je židle vedle vany a probíhající nácvik pádlování přes ruku nebo testováním neoprenu,taktéž ve vaně.Chápu a upřímně cítím s těmi kdo ani tuto náhražku nemají.U těchto individuí musí být třes v rukou v momentě kdy vidí i byť jen čůrek tekoucí vody pocházející z rozsolené břečky pro okolní svět signálem o vzrůstající stařecké demenci nebo pokročilém stadiu nemoci toho němce  jehož jméno né a né si zapamatovat. Prostě nám zima leze na mozek,aspoň u mé maličkosti se to projevuje. Sedím u bedny,čumím na pohádku,tam teče voda a svojí říkám že by to šlo. Lyžuju a přitom přemýšlím na tím jestli to odtaje postupně nebo naráz a jak k tomu přizpůsobit časový program.No normálně magořím….

A teď již k vzpomínkám … 

Řeka osmá – Durance

29 srpenec

Ráno se budíme do pořádné kosy na to že je konec srpna tady je těsně nad nulou.Jo nadmořská výška je potvora(uváděno 930nm).Ale svítí slůňo ,zatím sice jen na okolní vrcholky tří tisícovek. V půl desáté už máme slůňo i na stanech a tak je možno je za chvíli zabalit.Už na posledy.To co dnes budeme během našeho francouzského putování absolvovat je poslední řeka a pak už nabereme směr domovina.Snídaně,už zase bageta.Jestli mi to zatracený pečivo nabídne někdo během následujících pěti let tak ho s tím ubiji asi do bezvědomí.Zlatý český rohlík,nejhorší na tom je že i ostatní pečivo zde podle mě chutná furt jak bageta.Nasnídáno,zabaleno,uloženo v přepravním vozidle Karosa.

S nadšením vyrážíme pěšky vstříc vyvrcholení putování po řekách Provance.

Někteří (jako třeba i já)si již den předem obešli část kde začínáme a kde je i trochu „těžší“ sekce.Večer byla tak na úrovni WW2,ale ráno je míň vody takže jak to označit ? WW1+ ?

Nikdo do řeky žádnou část svého těla nezanořil a tak ranní testování je dost otřesné. Teplota je odporných sedm stupňů.Kosa jako sviňa.Vzduch 24. Rozdíl je až moc drsný. Kdo se zvakne tak nebude moc chvíli ani dýchat než ho přejde první šok.Vody je oproti večeru až nápadně míň,to je způsobeno tím že Durance je ledovcová řeka a přes noc holt ledovec pouští vody míň a s přibývajícím časem se hladina zvedne zhruba o 25cm.

První kdo okusí chlad vody je Káča,protože co by průvodce dává pokyny k tomu jak v případě cvaku pohybovat a mrskat tělíčkem ve vodě tak aby se šťastně ku spásnému břehu dostalo.

 

Po hromadné instruktáži se postupně chystáme pokořit těch zhruba pětset metrů vody,která by mohla být tím náročnějším úsekem dnešního splouvání.

Několik lidiček co se na to necítí,bo opravdu na vodě začínají je pověřeno fotodokumentací.Moje taky prohlásila že tu ledovou vodu tady okusit nemusí a tak jde pod inkriminované místo kde ji později naberu.Děti se loučí se svými odvážnými rodiči a buď jdou taky o těch 500m níž a nebo v doprovodu jednoho z rodičů přejíždí následně na konec trasy plavby.

Nasedáme a postupně v rozestupech,tak aby nás Jura nebo Standa mohli v případě cvaku odlovit u náročnějších míst.Pro jednu z posádek jsem pověřen funkcí předjezdce.Asi si Jura myslí že když jezdím aj na singla tak to musím dát levou zadní.Ale znáte levou zadní,ta sviňucha umí zaúřadovat v momentě kdy to nejmíň čekáte.No nic,vyrážím.Před sebou mám trasu La Roche de Rame - St Clément sur Durance (něco málo přes 14km).

Těch 500metrů byla nakonec opravdu prima brnkačka.

Přistáváme na dohodnutém seřadišti a dobíráme do lodí děti a zimomřivé kusy co se nechtěli namočit.

Pokračujeme po Durance dál.Následují skoro pravidelně místa klidu a místa ze slušným spádem.

Získávám pár snad slušných fotek na jedné z mnoha peřejek.

Nafoceno a tak hurá za ostatními.Řeka se kroutí v štěrkových naplaveninách jako had a je na Jurově zkušenosti vybrat vždy tu správnou cestu mezi štěrkovými ostrůvky.

A pak se to stalo.Jedu takhle jak jiní podobnou zatáčkou kde leží ve vodě jako překážka padlý leč původně vzrostlý topol.Voda valí na něj.No prostě jednoduše jsem to s Karolinou nezvládnul.To že nás to otočilo přídí proti proudu nebyl ani nějak zásadní problém.Ten přišel následovně.Začátečnická chyba celé posádky,to jest odklon od překážky a nepřítel zvaný hydrodynamika způsobili půl eskymáka.Čumím kde mám své lepší já,chvíli nic,ale během pár vteřin vidím Káju.Chvíli ji trvalo vypadnou z lodi,bo byla v zákleku a noha se ji trochu zasekla o sedačku.Malou chvilku jsem měl strach a by ji to i s lodí nevtáhlo pod ten topol.Chytám loď,popadám dech a směřuji k břehu.Kája nějak nemá sílu nabrat v ledové vodě směr ke břehu a tak končí v sedě na štěrkovém prahu.Nemá ani sílu se zvednout jak je voda rychlá.A tak tam sedí,kolem ní teče Durance se svými sedmi stupni.Během chvilky projíždí Káča a snaží se ji odlovit na oko kajaku.Nepovede se a tak přistává,bere házečku a moji lásku dostává na břeh. No co se budu vytahovat,prokřehlí jsme teda pořádně a Kája má navíc sbírku modráků na pozadí od toho jak ji voda smýkala po tom štěrkovém prahu.Na břehu nic méně heroicky zařvu „konečně jsem byl na vodě“ a to podle hesla „kdo se necvaknul nebyl na vodě“. Za drkotání zubů vytahuji z loďáku suchý trika a dáváme pobřežní erotiku. Ostatní na nás čekají o podál a asi se i skvěle baví,no ani se jim nedivím.

Pomalu se blížíme ke konci naší plavby.

Ještě přistáváme na ostrůvku nad slalomovou dráhou,kde se rozhodujeme o tom kdo to jede a kdo toho má už dost nebo nemá zájem ji projet.Chlad řeky tak otestuje ještě mimo nás i Tácek a Alicí.

Byli tak hodní a nenechali nás v nedobrovolném koupacím rituálu samotné.Já s Kájou už toho máme dost a nějak se mi nechce možné koupání opakovat a tak slalomku objíždíme pomocným kanálem,který je chytře veden podél trasy slalomky.

No a to je konec putování po řekách Francie v oblasti Provance. Zážitků mám plnou hlavu a specielně na Durance někdy budu muset vyrazit znovu,ale na jiné adrenalinem nabité úseky.Je jasný že to chce jiný typ lodi,vždyť jsou na Durance úseky i o obtížnosti WW5,ale to není můj šálek čaje.Tak ta trojka by bylo moje potěšeníčko.Mimo ledovou vodu je Durance fakt fajn.

Pro vysvětlení proč že jsme šli dnem hore uvedu jen to že s Karolinou jezdíme normálně oba jako zadáci a spolu dohromady toho máme malo najeto.Holt se budeme muset učit a učit a učit :-)

No tak zase někdy na vodě             Ahóóóóóóóój               Bootsman

 Foto: Bootsman,Kouda,Zbyněk a Pavel

 Malý video najdete i tady  :-)   

Příště už si kameru dám na lepší místo jak na pupek.Holt to byla místní improvizace.

Už jsem o tom sice s Bootsmanem mluvil,ale spíš pro ostatní do diskuze - tahle řeka se mi líbila nejvíc (Bootsm. asi taky),opět úchvatně čirá voda (ale šíleně studená),ale tahle řeka evidentně frčí,spousta úseků ww1-ww2,no pěkné poježděníčko.Už aby byl Pařížov.

Bootsmane, takže tvoje necvaknutelnost byla překonána říkáš......... a nemusíš se vymlouvat. To není ostuda :)Ja se takhle málem přizabil pod Radešovem. Tam byla taky taková "menší větvička" pod kterou mě to ale vtahovalo a zezadu mě tlačila cvaknutá smaba. Vyřiď Karolíně, že s ní cítím :)

Bootsmane ta fotka pomocného kanálu mi silně připomněla pražskou Rokytku, seš si jistý, že jsi nezaměnil fotky :-)Jinak krásný článek s nádhernou vodáckou poetikou jako vždy, je to pohlazení po duši.

Moc pěkný fotky a nádherná řeka, nějak takhle to vypadá v Jugošce kolem Plitvických jezer. Vyděl sem odtamtud video a taky super.

Jo a taky doufám že se zůčastníš Želviády a dáš si ty 4 schody natvrdo. Zeptej se Čolka jak se to pěkně jede. A to je výzva.

Želvo,nemůžu mluvit za Bootsmana,ale asi ho na Cidlinu nezlanaříš.Týden před ní jedeme Pařížov (2.4-3.4) a dvakrát během týdne výlet ze Zábřehu n/M do Středočech asi nedá.Má to přecit' jen trochu z ruky a co se týká ww je ten Pařížov určitě náročnější a navíc na dva dny.

Čolku tak to je jasný, z Moravy je to kus cesty a ani nepočítám že by tam dorazil, nejde být každej víkend na vodě. To by sme si je museli tisknout.

RE/Želva- "......už se taky rozhlížím po kvalitní tiskárně...."

Tak já už si začínám zvykat Čolku že se dlouhodobě pohybuju v červenejch číslech. Já už dělím prachy mezi jídlo, nájem a vodu.Na ženský už nezbejvá, takže ze mě bude starej mrzutej dědek.