Vltavu jsme dali o prázdninách.Už teď vidím ty oči v sloup u některých čtenářů(Co je to za magora co jede na Vltavu o prázdninách).

No donutili mě k tomu okolnosti a navíc mám svůj tajný tip kdy na profláknuté letní řeky jezdit(tady je návod jak potkat co nejméně lidí – jezdit druhý týden v prázdninách bo už je po svátcích zvěrstověstů a strejdy Husa,ale celozávodní dovolené jsou až posledních čtrnáct dní v červenci a prvních čtrnáct dní v srpnu).Už druhým rokem to tak praktikuji – loni to tak vyšlo na Berounce.Tak a to by k osvětlení stačilo.

Akce se již plánovala dlouhodobě,loni v listopadu padl první návrh na „velkou vodáckou dovolenou“.Postupně se upřesňovali propozice a začátkem března se dojednalo vše tak, že jsme byli pověřeni (já a moje lepší já) organizací všeho potřebného.

Zaplatilo se cestovce , bo se nechci starat o  veškerou bagáž a navíc tím dostávám i průvodce Radka (umí) a přepravce Medvěda (staral se o pohodu na suchu).Ano jet v menším počtu tak si akorát tak půjčím loď,pádla a barely,ale přece jenom starat se o 20 lidí celý týden se mi nechce – chci si to taky užít.

 

Den první:

Sraz v sobotu na nádraží v Zábřehu v 7:15

Celá banda stávající se z Karoliny,Matěje,Momesa,Markéty,Míši,Lucky,Brzdy a Buka je kompletní a nachystaná k odjezdu směr Vyšší Brod.

Ve vlaku na nás už čeká další část výpravy jedoucí již z Olomouce -Andrea,Aďa,Honza a Terezka).Nastupujeme a za pár hodin budeme na místě.Vyšší Brod – po unavující cestě konečně na místě.Kemp je poloprázdný a tím pádem se moje taktika výjezdu začela oplácet.

Za pár hodin doráží i pražská sekce sjezdu Vltavy v sestavě Václav,Naďa,Radek a Eva. Rozbijeme ležení a hurá na pivo.Houbelec ,stan co vzal Matěj je v celkem dezolátní stavu a i stavba konstrukce je pro mě malou záhadou,tečou mi v tom horku nervy a nemám daleko k tomu příslušný stan narvat zpět do obalu a zahájil nouzové spaní pod plachtou.

Cigárko a pauza však udělali své – sláva stan je postaven ale tu potvoru už nechci po skončení plavby nikdy vidět.Pak následuje klasika v podobě večerní procházky kolem kempu a chlemtání pro mě dřezového piva velké „G“ – nic jiného není.

V jednu v noci  doraží sousední partička z hospody a je víc jak hlučná,po půl hodinovém vyřvávání jediného slova „hov..“ se z nich jeden poblil ve stanu , což mu vydrželo ještě dvakrát. Pak už to jdem slovně zpacifikovat,kluci měli tendenci ke rvačce,ale když dorazili ještě i nakrknutí okolní otcové a lidé toužící po klidu tak vyměkli a na tělesný kontakt nemuselo dojít. Ráno jim bylo připomenuto že po zbytek týdne je nechceme ani vidět natož slyšet.Zase měli remci,ale zhruba třicet lidí jim to připomnělo naráz a tak byl od nich klid

 

Den druhý:

Zabalení stanů.A čekání na kluky z cestovky.SMS – kluci nabrali zpoždění,což nám konec konců vyhovuje,protože nám má dorazit finální skupinka – Mates,Míša a Klárka.Srocení celé chasy se povedlo.

Radek s Medvědem (VaTC Honza) rozdělují lodě – problém – máme o jednoho Tukana míň a tak nám chybí místo pro porcelánka .Je to na mě . Míšu – tu menší povezu na Vydře na sestavě podložek z rozřezané karimatky,která měla původně složit jak podprdélníky pro většinu posádek.Míša to statečně nese a testuje posed na suchu – OK.

Nasedáme na vodu v tomto složení:

Já,Matěj a Míša – Vydra,Karolina,Andrea a Áďa – Tukan,Václav a Naďa – Vydra,Radek,Eva a pes Amálka – Vydra,Brzda a Buk – Vydra,Momes,Markéta a Lucka – Tukan,Mates,Míša a Klárka – Tukan,Honza,Terezka - Vydra

Vyrážíme,některé posádky lehce balancůjí – vždyť na otevřence jedou poprvé – nikdo se nekrysí.

Jez první ( Bílý mlýn):

Všichni jdeme na obhlídku.Já  a Matěj přistáváme první a pomáháme ostatním s přistáním.

Pěkný seskok,dole vlna.Brzda s Bukem jako kamikadze předjezdci napálí jez přímo na komoru,ale s rukama na bortně se to prostě nedá jet – první krysa splouvání. Já to dám v sólu .Matěj a Míša na mě čekají o 100 m níž. Pak jez dává Karolina s Áďou (Andrea to bere po břehu).Zbytek posádek přenáší.Čekám na ně.Radek,Eva a Amálka po odražení dávají krysu a Amálka šlape vodu pod lodí.Radek ji chytá.Mocně zabere – málo kdy je vidět jak adrenalin napumpuje svaly – otočí Vydru plnou vody skoro ve vzduchu a Amálka je zase mezi námi.To už kolem projíždí Mates,Míša a Klárka – odraz od břehu jim vyšel tak jako Momesovi,Markétě a Lucce.Pak už vidím jak davá krysu Václav a Naďa.Naďa je hbitější a dostává se na břeh.Venca jede vedle lodi a jeden šutr mu uděluje kontaktní informace.Později je z toho moncl na pozadí jak CDčko.Pak dává krysu i Honza s Terezkou.Postupně to odchytávám – lodě,lidi a při odchytu Václava si skopnu pravý palec – sakra to bolí – ten je snad i zlomený.Lezu na břeh sundávám neoprenky,testuju palec – jen totálně naražený – sláva.

Postupně to vylejem a odjíždíme dál – bude jez Herbertov.

Jez druhý (Herbertov):

Všichni jdeme na obhlídku.Šupna je na místě,vody celkem dost,výška tak 1,5m.Někteří se rozhodli přistát u kozy a loď přenést a jen tři posádky se rozhodli jez splout.Pomáhám jim s přistáním na koze a postupně vytahuji lodě od Václava,Matesa,Momesa,Honzy a Radka.Matěj mi zdatně pomáhá lodě odtahovat dál – chvála jemu – málo kdo to ocenil.

Buk s Brzdou jdou na to – šupnu a dojezd dávají v pořádku ,ale přistání u břehu se zvrtnou a je tu břehula.

Karolinka,Andrea a Áďa davají jez v pořádku,jen díky váze lodi naberou nějakou vodu do lodi a vylévají.Pak jdu na sólo já,zase hezky v zákleku.Šupna na jezu mě neděsí jen mám obavu jak daleko mě to spláchne kanálem.Po dvojím drcnutím o šutr se mi to po zhruba 150 metrech daří.Naberu zbytek posádky a jedem.Při cestě vidím vylévající lodě.Dáváme pod kanálem sraz.Po zpátku kanál projel Momes se svojí posádkou – taky výkon.Tři posádky (Václav-Naďa,Honza-Terezka,Radek a Eva plus Amálka) se rozhodují že dál nepojedou neb je to nad jejich síly,aspoň s tím to vyjádřením dojel průvodce Radek.Jedeme dál a naplánovali jsme pauzu u Veverek.Dobrý pivo.Malé děti spokojený jak želvy.Poslední jez dne bude v Rožmberku.

Jez třetí (Rožmberk)

Jako obvykle všichni jdeme na obhlídku.Pohodová retarderka která dole trochu táhne napravo.Sjíždí Karolina a posádka,Buk s Brzdou – jako již předtím retardéru projedou OK ale níž davají při obratu další krysu.Momes s posádkou přetahují,Já jedu s Matesem ať má radost.Svoji loď mám již přetaženu a tak se nalodím pod retardérkou.Všichni společně odjíždíme do kempu těsně pod Rožmberk.

V kempu na nás již čekají naši pěší turisti.Mezi Honzou a Andreou dochází k názorové výměně,která naznačuje partnerský rozpad – škoda.

Stavíme stany – ten náš již zvládáme po školení v prvním kempu již bravurně,ale stále mě ten stan nebere,zlatý HUSKY.Hurá do hospůdky na jídlo a pivko.Jo hurá – zkopnutý palec mě bolí jako čert a tak místo hurá pajdám přes celý kemp.

Áďa slaví narozeniny.

Dostává bábovku se svíčkami a nějaké drobnosti k tomu.Děcka mají radost z toho že můžou jít spát hodně pozdě.Matěj je už samostatná jednotka,která se o sebe vzorně stará – pitný režim dodržuje vzorně – birell  mu evidentně chutná.Po odchodu z hospůdky vykecáváme ještě u stanů a obdivujeme hvězdné nebe.Momes vidí velký vůz, SUVčko i tereňák. Před druhou jdu spát.

 

Den druhý:

Po ránu kluci z CK staví pro Václava,Naďu,Radka a Evu katamarán ze dvou Vyder.

Honza z Terezkou odjíždí domů a dál nepokračují.Rozkol mezi Andreou a Honzou je totální(aspoň to tak v dané situaci vypadá).

Kolem desáté jdeme na to.

Krásná příroda kolem,jen je dnes méně vody.Po pár kilometrech pauza na občerstvení – zas je vedro k padnutí.Opět pár kilometrů a oběd u Vikinga – já si dávám gulášek – výborný a laciný.Mám se sebou co dělat – žaludek mám nafedrovanej. Přichází první olej v nadjezí – blíží se jez ve Větřní.

Jez čtvrtý (Větřní)

Krásná retardérka zhruba 80m dlouhá s klidným výjezdem.Všichni si to omrknou.Nikdo nepřenáší. Jen Naďa s Evou obchází kvůli Amálce které šplouchání vody do dna nedělá dobře.

Postupně všichni splouváme. Naberu Matěje a Míšu a jdeme na to,vrnění vody pod lodí a pohodový výjezd. Na dětech je vidět obrovská radost.Rozzářené obličeje o tom vypovídají dokonale.

Děcka si pod retardérkou hodí plaváčky a osvěžují se.Jede se dál. Blíží se jez u papouščí skály

Jez pátý (Papouščí skála alias Nové spolí)

Přistáváme v nadjezí a jdeme to omrknou. Výška seskoku je kolem 1,2m a na výjezdu vpravo dva kameny schované pod hladinou,vlny kolem 45cm.

Buk a Brzda to bravurně dávají,ale jak se skoro v uplynulých dnech stává při výjezdu z vln dostávají balanc a HOP a je tu další krysa.

Jedu já – opět záklek,hop,záběr na vlně a šup ven, otáčím,přistávám a jdu omrknou zbytek lodí.Karolina s Adamem to dávají bez ztráty bodu.

Momes a posádka zkouší přejet přes korunu jezu.Mají malou rychlost a tak se na koruně zaseknou.

Momes vystupuje a strká do lodi,už to vypadá že to pojede a zas nic. Volám na něj že je odstrčím a skáču nad jezem do vody.Přeplavu a Momes už je dole. Stoupnu na korunu a kochám se. Pak vyráží Mates s Bukem jako háčkem.Jez dávájí v ledovém klidu a pohodě. Pak vyráží katamarán nastává komunikační šum.Na lodi už jedou čtyři a tak plavu nazpátek.

Dole nastupujeme a dojíždíme denní porci kilometrů. Po chvíli přistáváme v kempu.Jsme nad Českým Krumlovem.

Již bravurně stavíme stan.Budeme zde spát dvě noci.Jako obvykle nastává čas na doplnění tekutin.

Večer se se griluje ve stylu co dům dal.Kolem jedné zalézáme do spacáků.

 

Den třetí:

Ráno je zas obloha jak vymetená.Bude nádherný ale parný den.Po snídani vyrážíme na zámek.

Máme zabukované lístky na prohlídku.Vidím pět medvědích kůží,zlatej kočár a spousta keců od průvodkyně.Mě osobně spíš uchvacují intarzované sekretáře. Venku na nádvoří je skupinka asiatů a pravděpodobně Japonci. Kam ukáže průvodce ,tam se zaměří fotoaparáty a zazní klapot digitálních uzávěrek. Fotí všechno – i černožlutou pásku nad vstupem WC – jsou to prostě foto magoři.

Po prohlídce zámku projdeme historickou částí města a jdeme na obídek do hospůdky na nábřeží.

Máme výhled na jez u Mrázkova mlýnu. Já dávám s Matějem gulášek,Karolina si dává výpečky,zelí  s bramborovým knedlíkem.Bolavej palec mě dohání k tomu ukončit prohlídku.Navíc volá Andrea,  která je evidentně rozhozená z rozchodu s Honzou že pojedou s Áďou domů.Nenechává si to vymluvit a tak nás kolem třetí opouští – škoda – přišli tak o to nejhezčí co na Vltavě je k splutí.

Ostatní mají každý svůj individuelní program na camrání městem.Skoro všichni si obhlédnou Krumlovské jezy,ti z dětmi omrknou medvědy v hradním příkopu.Jdeme s Karolinou nakupovat – po mírném bloudění díky komunikačnímu šumu najdeme i prodejnu COOP.Markéta má svátek a tak ji jdeme koupit lahvičku vínka. Večer následuje další grilování.Jdeme spát před 12ctou unaveni vedrem dne.

 

Den čtvrtý:

Ráno zjišťuji že se mi začíná podebírat nehet na dosud nepoškozeném palci levé nohy – tak to bude zábava.Podvozek v hájí a ještě musím přeskládat posádky.Pokračujeme už je se šesti loďmi.Pro další dva dny spolu jede Karolina s Matějem a já jedu s malou Míšou jako háčkem – no prostě si to vyžeru,ale co by zas člověk pro spokojenost ostatních nezmáknul.Ostatně Míša je tímto stavem viditelně potěšena.Nasedáme na lodě a již si to mažeme k sjezdu krumlovských jezů.

Jez pátý (Rechle)

Dnes již bez prohlídky(konala se den před) sjíždíme tento jez všichni a to bez ztráty kytičky. Následuje plytký úsek a už se blížíme k nejtěžšímu jezu v Krumlově – Lyra

Jez šestý (Lyra)

Všichni ji už den předem viděli. Momek z bezpečnostních důvodu koníčkuje,Markéta a Lucka fotí,Míša s Klárkou,Naďa Evou obcházejí.Beru si Míšu a nabíráme rychlost.

Jez bereme hezky středem,tam kde je zhruba 60cm vlna.Jsem v zákleku a při najetí na vlnu se zvedám abych upravil těžiště lodi.Miša dostává sprchu a do lodi nabereme asi 10 litrů vody.Pohoda,Míša v sedmém nebi .

Pak jdou na řadu ostatní,Brzda s Bukem podruhé za dnešní den žádná krysa.Karolina s Matějem dávají při přistání břehulu protože je vlna celkem zalila,ale jinak v pohodě.Pak to dávají naši katamaránisti.Nakonec to jede Mates z Bukem na háčku a opět čistý průjezd. Hned pod Lyrou následuje olej v nadjezí jezu u Mrázkova mlýna.Odjíždím od ostatních abych udělal fotodokumentaci.Míša hlídá loď a já jdu fotit.

Jez sedmý (Mrázkův mlýn)

Jednoduchá retardérka ,která dole nahazuje doleva.Naďa s Evou a Amálkou obcházejí.Zbytek jede.

Nikdo se neudělal.Fotky se mi tady povedly jak jinde na vodě.Postupně se blížíme k jezu u jelení lávky.Bomba – na olejovce se krysí Brzda s Bukem.

Co tam dělali to teda nechápu.No což – holt mají na zářezu i specialitu.

Jez osmý (Jelení lávka alias Královský jez)

Všichni ho viděli předcházející den a tak na něj jdeme bez přípravy.Jen Markéta s Luckou a Klárkou to obcházejí.Všichni kdo ho jeli ho dali bez sebemenšího zaváhání – holt bylo málo vody a bagry upravené koryto neposkytuje žádné záludnosti.

Následovala plavba přes pár peřejek a pak se začala blížit retardérka na Zlaté koruně.

Jez devátý (Zlatá koruna)

Přistáváme v nadjezí a jdeme to omrknou.Poklidná retardérka s mírných zpěněním ve výjezdu. Jedeme všichni bez obcházení nebo přenášení. Jako první na to jde Buk s Brzdou a co by největší adrenalinová dvojce to jedou pozpátku – vše OK.

Pak následuje náš katamarán u kterého není co řešit. Pak už to jde jak na másle – Momes,Markéta a Lucka,Míša,Mates a Klárka,já s Míšou a uzavírají to Karolinka s Matějem.Bez sebemenšího zaváhání.

Odjedeme pár set metrů a přistáváme na Zlaté koruně.

Jak se postupně stává zvykem stan stavíme čím dál tím rychleji – konec konců je to poslední noc.

Na večer posezení v hospůdce (točí zde Svijany 11 – dalo se to pít – rozhodně lepší jak velké „G“).

U večerního grilování zjišťujeme že Buk alias Standa je mimozemšťan.Začínám pochrupávat při pohledu na hvězdičky a tak se rozhoduji že jdu kolem jedné spát.

 

Den pátý

Ráno mě budí déšť a zatažená obloha,konečně nebude horko ale zas se budou muset dosoušet doma stany.Odjezd máme naplánovaný na devátou hodinu.Trochu se to zpozdí a tak odjíždíme s půl hodinovým zpožděním.Před námi posledních 20km plavby.Voda je svižná a je jí víc jak den před tím.Prostě dorazilo noční odpouštění,což je fajn.Peřejky se střídají  v rychlém tempu.Voda opravdu jede a za malou chvíli již za sebou máme prvních 8km.Pauza na hamu papu v podobě placek s různými náplněmi.

Po hodince opouštíme občerstvení „Maringotka“ a opětovným rychlým tempem pokračujeme dál. V nadjezí rozvaleného jezu u Rybů nás dostihl déšť.Míša se schoulila aby na ni co nejméně pršelo a nijak moc neprotestuje,já si sundávám tričko a nechávám se umít deštíkem.Přirážíme k pontonu,vyvazujeme lodi a jdeme se schovat do hospůdky u Rybů.Dáme poslední vltavské pivko,já to proložím jedním rumíkem a pokračujeme dál.

Jez desátý (provalený jez u Rybů)

Všichni si ho z hospůdky prohlédli a jsa uklidněni že je to jak posledních pár kilometrů v peřejkách jdeme na to.Všichni projeli,jen někteří byli zaliti vodou.Ona ta vlna není zas úplně jednoduchá a měla dobrých 50cm výšky.

Zbývá nám jen poslední nesjízdný jez u Zátků ,kde společnými silami přenášíme lodě.Pak už posledních 1500metrů a je konec našeho vodáckého putování po Vltavě.

Balíme bagáž a s Václavovou a Radkovou pomocí je převezena na nádraží v Boršově.

Jdeme na obídek a pivko,bo máme víc jak hoďku čas.

V 16:45 nastupujeme do vlaku a odjíždíme domů. Nikdo nezahynul,většina se bavila – tak co víc si přát než za rok na nějaké vodě zase na shledanou.

 

Ahóóóóóój

Ty, Bootsmane, ja nechci pusobit jako ignorant, ale neco mi tu nesedi. Jak je mozne ze jste neznicili zadnou lod' ? :)))))

Hezká reportáž a pěkné fotky, je vidět, že umíš nejenom pádlovat, ale i mačkat spoušť.

Wolfino: Protože si nevzali nafukovačky, jinak by to asi museli doplavat s báglama na zádech :))Jinak krásný příběh i s jedním rumíkem a to se počítá. Jak by řekl jistý "taky"-vodák: vodáci pijou rum.

Dušane, ja ho neznám, ale jeden vodař to tuhle vykřikoval v hospodě :)

Teda Bootsmane,klobouk dolů.Moc pěkně to píšeš a jak už zmínil Míla,pěkně fotíš.