Chvíle, na kterou jsme se celou zimu těšili je najednou tady.Naše Doubrava! Jen málo vodáků ví,že odemykání Doubravy klubem Avzo má o deset let delší tradici nežli známý Pařížov.Také vodník Čochtan  (v civilu učitel Milda Čepek) známý i z TV  ,je zakládajícím členem vodáků Nové Dvory a kamarádům vodákům z Ronova n/Doubravou tímto přátelsky vypomáhá. Jsme vodáci klasici,otevřené kanoe a ještě cca polovina lodí v loděnici je laminát.

24.4. ráno v 8 hodin se pomalu první vodáci scházejí v loděnici (Nové Dvory) a začínají nakládat lodě do vozíků a na klubový krakorec.Kolem desáté hodiny se začínají na splavu u koupaliště ve Vrdech rojit postavičky s pádly,barely,pivem,zelenou a slivovicí,prostě přípravy na sjezd našeho domovského veletoku.Postupně  dorážejí i lodě a spřátelení vodáci s vlastní výstrojí.Plavidel se sešlo celkem 36,škoda že nedorazil s partou Želva od Cidliny, jak původně přislíbil. Za naši podporu při jeho akci 3.4.2010 (Želvyáda na Cidlině 1.ročník) bychom si to určitě zasloužili,bylo tam celkem 48- 50 lodí,z toho 14 lodí od nás.Ale to byl jen jediný mráček,jinak vše vycházelo tak jak mělo.Když po půl 11 bylo jasné ,že už žádní opozdilci nebudou,začal tradiční ceremoniál před odemčením  řeky.Pokec vodníka Čochtana, vyhodnocení minulé sezony,pasování háčků a křtění plavidel,pasování nových zadáků.Čochtan  vstoupil do Doubravy a zaklínadly a vodnickým klíčem  řeku pro vodáky odemkl.Poté se už na nic nečekalo a začalo se postupně vyplouvat na řeku.Hladiny Doubravy za poslední týden před akcí hodně opadla,takže vody bylo akorát.Splouvalo se po různých skupinkách a první jez,těsně pod Vrdy  připravil první plaváčky a legraci.Počasí bylo nádherné (téměř letní),takže kdo cvaknul a nepřevlékl zimou netrpěl. Pod jezem je ještě úsek cirka 500m,kde člověk musí občas pořádně zabra,potom už je ale hladina poměrně klidná a řeka teče. Sám jsem bohužel nejel (zdravotní problémy),ale stíhal jsem posádky předjíždět autem a celou cestu fotografovat.Polední přestávka na oběd a doplnění tekutin se konala na Zaříčanském jezu  „Mamut“,kiosek stíhal přejezdy také a vodáci ,jak jinak, si posloužili i z vlastních zdrojů.Poklidná pauza se protáhla skoro na dvě hodinky,poté ale hurá zase na vodu.Doubrava v těchto místech hodně meandruje a při momentálním velmi slušném toku je jízda zábavná a rychlá.Necelý kilometr pod Mamutem se sjíždí další jez u Bojman,potom další rychlé meandry a vjezd do Žehušické obory.Toto místo stojí za zmínku už pro svou obtížnost „vniknutí“  do obory. Tento park je známý svým chovem bílých jelenů a tak,aby tito majestátní krasavci neprchli tokem řeky je tato v místě oplocení oplocena doslova také.Most  (lávka)který je přirozenou  počáteční hranicí kolem rozlehlého pozemku posloužil správcům parku jako držák na zavěšený masivní plot,který se musí v době průjezdu při našich akcích svépomocí rozhrnout a zase vrátit do původní polohy.Je to dřina,plot je fakt těžký,byt‘ je rozdělený na čtyři pole.  No nic,překážka byla překonána a splutí udržovaným parkem je balzámek na duši.Na konci obory je dvouobloukový most,za kterým je jez.Spluli všichni bez cvaknutí a to již projíždíte Žehušice,kde se tento rok splutí končí.Konec a závěrečné mecheche se konalo v hospůdce „U PÁDLA“  cca 100metrů od ukončení plavby.Hrálo se na banjo a kytary,nechyběl ani kontrabas a foukací harmonika.Veselili jsme se až do pozdních nočních hodin,leckoho druhý den po té náročné „plavbě“ bolela hlava a  „nechutnalo“.Akce to byla parádní,můžete s námi okusit to samé při zamykání  Doubravy 25.9.2010.Více o nás na našem webu  www.ndvodaci.estranky.cz  

Ahooooj    ČOLEK

GALERIE