Kdo nejel v Praze přes tři jezy, má ve vodáckých znalostech pořádnou mezeru. Dnešní volné splutí, které probíhalo po závodech pramic a kánoí, pořádaných Junákem, ukázalo, že tato plavba není opravdu zadarmo. Do zpěvu bylo těm, kteří pluli na raftech nebo pálavách, ti co zvolili kanoe, museli ve šlajsnách ukázat, co umí. Start byl na Císařské louce a čekali nás tři jezy. První byl hezký s táhlými vlnami za šlajsnou, u Karlova mostu pak jez nejtěžší, kde se cvakala jedna kanoe za druhou. Zde jsme lovili statečnou malou Elu s tatínkem, kteří se nedali odradit a směřovali vstříc dalšímu jezu. Posádka na kanoi se psem ukázala, že opravdu umí a vlny je neposlaly pod hladinu ani jednou. Závěrečný jez před Štvanicí byl zajímavý snad nejdelší šlajsnou v Čechách a závěrečným retardérem. Mezi jezy vás nečeká žádná divočina jen volej a zase volej. Plavbu zpříjemňují projíždějící parníky svými houpavými vlnami. Pro kanoisty příště dobrá rada - vezměte si neoprén nebo zavřenou loď, fakt tam cáká. Hromadný cíl byl pak na Štvanici, kde Junáci nabízeli, těm, kdo zaplatili splavenku, buřta. Akce byla podařená, sluníčko žhnulo a záchraná služba pracovala výtečně a svižně. Dík patří Junákovi, zejména Hvězdářovi, Ikvé a Slepovi. Další foto zde Míla Pražák